;) můj syn je mileniál echt!

Je ještě divnější než jeho šílená matka a když ho jednou do roka uženu alespoň na kafe, je to zázrak. Furt někde lítá, pracuje na černo (když už pracuje) a stále mění číslo telefonu, nemá trvalý pobyt, stálý byt... ale co už můžu, když je mu šestadvacet? Počkat až dostane rozum a nebo...

P.S.: plynové zařízení podpáleno :)

Jeden z mála hodně dlouhých článků, které stojí za to dočíst až do konce.

Také jsem se trochu lekl délky článku, když jsem ho dopsal. Ale délka báječně odrazuje mileniálové rychločtečky, takže už od půli článku jsem mohl s klidným srdcem mileniálům spílat po libosti, tam by totiž nikdy nedočetli.

Jo! Ale ten spěch se netýká jen mládeže. I zde mnozí reagují na článek, který nečetli, myšlenkou, která nekoresponduje s obsahem článku. Takový divný je ten náš život! Na rozdíl od Vás, jsem starší a tomuto světu nerozumím. Hledám ostrůvky normálního života... a pomalu ani nevím, co je normální...

Ostrůvky normálního života určitě existují, no ale kdy se člověk dostane k Indiánům do amazonského pralesa nebo k Eskymákům, že.

Skvělé,jako vždy

Děkuji, paní Šárko.

Máte to skvěle odpozorováno a neméně skvěle napsáno. Některé věty by se daly tesat do kamene, ne-li do něčeho ušlechtilejšího. Ale je to tristní...

Děkuji. Aby to nebylo tak tristní, jeden velký přínos mileniálů pro mě osobně jsem přeci jen zaznamenal. Začal jsem si už dávno spořit na důchod, protože jsem pochopil, že jinak umřu hlady. Mileniálové podpořili mou občanskou zodpovědnost. No není to záslužné?

Výborné čtení při nedělním odpoledni.

Tak děkuji. Myslím, že hardcore mileniálům to asi nedělní odpoledne nezpříjemnilo, ale oni žádné dlouhé blogy stejně nečtou, tak jsem v klidu.

No, Josefe, přiznám, že ačkoliv je to naprosto exvelentně napsané, nic děsivějšího jsem v poslední době nečetla. Takhle "pohromadě" to těm mileniálům nepřeju. A nám taky ne.

sorry...excelentně...

Skvělé, jeden "lajk" tedy přidám.