Diky, potvrzuji.

Poslouchal jsem tenkrat stridave Vase vysilani a svobodnou evropu abych vedel co se doma deje.

Ani nevíte, jak jste mě potěšil. Děkuji.

I za mě dík.

Zajímavý pohled z dosti neznámého prostředí. A klobouk dolů před vámi, redakcí, když jste v baráku hlídaném všemi možnými způsoby a při tehdejší cenzuře tohle dokázali vysílat.

Asi bych na vašem místě moc v klidu nebyl.

Ještě dodatek vašemu řediteli - slyšel jsem někdy začátkem ́90, jak si jeden člověk povzdechl:

"Já, nebýt v podniku předsedou partaje, mohl jsem teď dělat mluvčího OF".

Myslím, že to dost vystihuje tehdejší atmosféru.

Díky!

Hodně poučné by bylo, kdyby zcela otevřeně a bez jakékoliv autocenzury, prohovořili, či napsali, své zážitky z té doby další přímí účastníci, kteří se stáhli do ústraní a tak jim o nic nejde.

Já považuji až volbu V. Havla prezidentem 29.prosince 1989 za datum, kdy bylo definitivně rozhodnuto o další dělbě moci mezi komunisty a novou garniturou deroucí se na výsluní.

Osobně by mne moc zajímala pravda o tom, kdo a jaké síly stály za tím, že Havel dostal při své volbě hlasy všech 183 poslanců Sněmovny lidu a 140 poslanců Sněmovny národů, kde v obou komorách měli naprostou většinu komunisté.

Slyšel jsem od některých vlivných té doby, že Husák s Adamcem upřednostnili Havla před Dubčekem, který byl jasným favoritem a to prý rozhodlo. Promluví někdo, jak to bylo ve skutečnosti?

Musel byste znát tehdejší složení parlamentu. Od komunistických pohlavárů až po zasloužilé dojičky. Já ho tehdy poznal v roce 1990, byl jsem zpravodajem Hospodářských novin ve Federálním shromáždění. Mimochodem, také velké vystřízlivění. Když soudruzi dostali pokyn volit Havla, jen ho jako vždycky masově splnili. Ani to většinou jinak neuměli, politika se pekla v KSČ úplně jinde než v parlamentu. Tam se jen zvedaly ruce jak v RUR. Mimochodem, poslancem Federálního shromáždění byl i můj kdysi nejvyšší nadřízený, ústredný riaditel rozhlasu Ján Riško. A ten ještě dlouho po listopadu 89 blouznil o nové cestě "italského" typu komunismu. Vyjádřili jsme se k tomu v redakci tehdy velmi neotřele, poslali jsme mu do Federálního shromáždění špagety.

Má to háček, Mikroforum vysílalo v době, kterou pracující trávili cestou domů v tramvajích. Nulový dopad.

To se velmi mýlíte. V listopadu 1989 už nevysílalo Mikrofórum (do té doby skutečně třičtvrtěhodinka odpoledne), ale nově zřízená celostátní stanice E+M, a to od rána nepřetržitě do jedenácti hodin v noci. Obrovský dopad, věřte mi, zvláště proto, že žádné médium tehdy - určitě ne v prvních dnech sametové revoluce - nevysílalo pravdu. Vysílali (psali) velmi opatrně, do pátku 24.11. dokonce většinou jen o "chuligánských výtržnostech" a "dílčích protestech". Ale váš názor mi jen potvrzuje, jak dokonale jsme byli z historie vyradýrováni. Jsem zvědav, jestli se tu vůbec objeví někdo, kdo si nás pamatuje.