Jsi pocíťa, homo dojmologicus?
A v poslední době, zdá se, se množí exponenciálně. Věda, jedno zda lékařská, technická, ekonomická, přírodní nebo sociální dostává na frak jak sedláci u Chlumce. A vůbec, co je dnes takový vědec? Zločinec. Co chystá jen záhubu lidstva, produkuje zkázonosné atomové bomby, chrliče CO2 a smogu, nezničitelné plasty, všeovládající tekuté čipy vpravované pod kůži a zrůdnou umělou inteligenci s vraždícími roboty a drony.
Naštěstí nová doba produkuje i nové zachránce, ne vědkyně, ale vědmy, ne vědce, ale mocné influencery, co širák vědy (a vzdělání vůbec) směle odhazují v dál a zachraňují svět svými pocity. Protože šestý nesmysl, co to plácám, smysl, jim našeptává, co je pro lidstvo jedině dobré. Ač nepoznali, prozřeli. Neumějí téměř nic zargumentovat, vysvětlit, doložit fakty, prostě to vědí. Osvícence nahradili svícínky nových věrouk. Protože taková je jasnovidná emoce pocíťů – a ta vidí daleko za horizont, kam nějaký exaktní výzkum nedohlédne. A proto bijme na poplach, když sžíravý nás jímá strach. Pocíťové nepotřebují zkoumat, vědět, pátrat po pravdě. Co přinesla lidstvu nějaká pravda? Přestali jsme se bát blesků jako božích poslů, když už víme, že jde o elektrostatické jevy? Ne, naopak. Potřebujeme Gretu, novou Pannu orleánskou, tedy spíš ortelánskou, co vynáší drtivé soudy a má vidění, nikoli však andělů, ale Satana CO2. Johanka z Parku před školou, kam netřeba chodit, protože v hořícím domě je odřené koleno vědění fuk.
Primitivní svět lulánků a pipinek jedna odrůda pocíťů, tzv. pohlaváři, spíše však pohlavárstvo (skloňuj podle vzoru pirátstvo) prohlásila za sociální konstrukt, záludně maskující pestrobarevnou říši nebinárních, fluidních, pulzujících, diverzních, expanzivních, flexibilních, volitelných či překrývajících se identit. Nepřekrývejme si pohlaví fíkovým listem, překrývejme si pohlaví pohlavím nebo buďme rovnou genderfree, což je zřejmě novotvar pro kastráty. I pro češtinu, trapně zaostale zamořenou ženskými a mužskými rody, už vznikají štěpná řešení. Víte, co znamená one psale dopis? To je korektní výraz pro on/ona/ono psal/psala/psalo dopis. Konec trápení, že si slepice vykračovali (protože v čele šel kohout, vyhlášený drůbeží macho). Pryč s kolonkou v občance Pohlaví/Sex! Koho má co zajímat, jaký mám sex? Si pište, že skvělý. Roztež a množte se, milá pohlaví.
Kupodivu pocíťové, mazající důsledně jakékoli identifikační stopy pohlaví, pořád tvrdošíjně rozlišují lidi na ženy a muže stran mužského šovinismu. Mimochodem, já se narodil v době, kdy slovo šovinismus ve slovníku znamenalo: krajně vypjatá, národnostně nesnášenlivá forma nacionalismu. Tak tomu odzvonilo, šovinista je dnes synonymum pro machistické prase. A přitom - vždyť by se (zrušením pohlaví) jedním vrzem vyřešilo jakékoli mužské násilí na ženách, jen by dál občas nějaké „to“ harašilo s jiným „to“. Celý boj za ženské kvóty v politice nebo zaměstnání by najednou byl zcela zbytečný. Už nikdy by si to Piráti a STAN neschytali za předvolební fotku s hromadou chlapů a jednou jedinou Pirátkou. Na všech dalších fotkách už by bylo jen Bartošo, Richtero, Rakušano, Michálko, Ferjenčíko a basta. A po starostech, že bere chleba nějaké dabérce, by měl i Jiří Lábus, už třicet let dabující (skvěle) Marge Simpsonovou. Prostě by Lábuso dabovalo Margo Simpson. Tu du du dum, milé feministky.
Zajímavé je i to, že volání po zrušení pohlaví a zahalení do všeobjímajícího genderu pocíťové vůbec neprosazují u ras. Tady to najednou nejde, protože jen na černošských životech záleží (BLM), a jen před nimi se poklekává, jen černoch může hrát nebo dabovat černocha. Ale (původně) jako stěnu bílou Annu Boleynovou černoška hrát může. Očekávám, že v tomto novém ztvárnění Jindřich VIII. už Boleynovou nepopraví (běloch aby popravil černošku? To jste padli z jahody naznak, ne?), ale zahrne ji bohatstvím. A nezačne tak anglická reformace, ale dlouhá řada černých následníků trůnu, včetně britské královny Alžběty II., původně z Ugandy. Jen Meghan bude bílá a vezme si prince Harryho z Ghany, aby se ukázalo, jak rasově blahosklonná britská monarchie je.
Nám, co zas tak emočně dnešní dobu neprožíváme a přeci jen občas používáme racionální polovinu mozku a vědeckotechnický pokrok máme v úctě, ovšem těžkou ránu zasadila covidová pandemie. Zato pocíťové doslova zaržáli radostí. Pro dojmologie pole neorané. Vzali útokem celou lékařskou vědu, od Hippokrata až po Fauciho. Z ministrů zdravotnictví se stali svatí na orloji, jen z okýnka vykouknou, už se zanořují. Někteří navždy, jiní si střihnou i druhé kolečko. A zdaleka nejen u nás, v celém světě. Co člověk, to imunolog, co politik, to epidemiolog, co umělec, to vakcinolog. A samozřejmě odborník na totalitní praktiky, celosvětová spiknutí, genocidu, apartheid, manipulátorské techniky a kapénkovou nákazu. A řež se strhla i mezi některými lékaři navzájem. Zubař buší do parazitologa, kardiolog do epidemiologa, házejí po sobě léky, injekce, někdy i ventilátory.
Upřímně řečeno, mou vírou ve vědecký pokrok to neotřáslo. Ani vírou v politiky, protože tu jsem nikdy neměl. Jen se do té debaty nepletu, a pokud jsem tu vyslovil na pandemii nějaký názor, tak spíše jako souhrn informací z mého nejbližšího okolí, bez nějaké hlubokomyslné analýzy. A ty zprávy byly, bohužel, i velice smutné. I proto jsem se nemohl připojit k teoretikům světového spiknutí mocných, líčení pandemie jako uměle vytvořené fámy, která ve skutečnosti neexistuje. A moje důvěra v lékaře spíš vzrostla, jakož i můj obdiv k dalšímu zdravotnímu personálu. Mně lékaři většinou velice pomohli, někdy možná i smrt z jazyku zahnali, mám k nim úctu, i když jsem také narazil na ty, kterým bych příště nesvěřil ani léčbu rýmy. I proto jsem víceméně dodržoval většinu proticovidových opatření (až na ta opravdu nesmyslná) a nešel viru zbytečně naproti. A covid jsem nechytil, i když to kolem mě pěkně „práskalo“. A také jsem se nechal očkovat proti covidu a stal se bez pocitu geneticky upravené kukuřice oním „pokusným králíkem“. Rozumím sice lidem, kteří prohlašují, že si to „nevyzkoušené svinstvo nikdy nenechají píchnout“, ale já to risknul. A celá moje rodina také. Dokonce jsme se stali téměř doslova pokusnou králíkárnou, protože máme v pažích Pfizer, AstraZenecu, Modernu, i Johnson and Johnson. Ne všichni všechno, samozřejmě, takhle to při různé dostupnosti prostě samo vyšlo. Na nejmladší dceru, dosud neočkovanou, tak už zbývá jen Novavax. Pokud se v mezičase nezamiluje do Putina nebo Si Ťin-pchinga, a nešlehne si Sputnik nebo Sinopharm, což nepředpokládám. Nehledám už v životě „jistoty“, protože vím dobře, že žádné nejsou, a že Boha nejvíc pobaví, když ho seznámíme se svými plány. A věřte, že jsem si předtím o vakcínách prostudoval, co šlo, ale varování různých zpěvaček, herců nebo některých poslanců jsem nedbal, i když to se mnou (tedy podle nich) mysleli upřímně.
Já jsem z generace, u níž na nějaké názory pocíťů nikdo nedal, na nic se jich neptal, ani publikovat neměli kde. Do školy vrazil doktor, naočkoval všechny děti ze třídy masově a zase spěchal jinam. Ale také jsem z generace, která viděla v každé vesnici belhat se dospělé po dětské obrně, jiné s obličeji zjizvenými po pravých neštovicích, i zemřelého po tetanu z koňského hnoje. A po zrušení očkování proti tuberkulóze (v roce 2010, očkují se už pouze rizikové děti) jsem zaznamenal případ exmanžela mé kamarádky Martiny, který na tuberkulózu málem zemřel, protože se tato nemoc k nám (po zrušení očkování) vrátila. Pominu teď „nevyzkoušené“ vakcíny proti covidu (ono ani to už není docela pravda, vakcínami se očkuje už rok a „pokusných králíků“ jsou již - bedlivě monitorované - stamilióny). I vakcíny, které už fungují hodně přes padesát let, u pocíťů nemají příznivce. Zvláště u některých biomatek a ezomatek, které odmítají očkovat své děti – a tím suverénně rozhodují, vědci-nevědci, na základě svého dojmu, o jejich zdraví, i zdraví jejich kamarádů třeba ve školce, nenalézám své pochopení. Patří k nim třeba můj synovec, co své dvě děti nenechal naočkovat ničím. A jak říkávala moje matka: Co by za to daly děti v Africe (když mi nejela krupičná kaše). Svobodu rozhodování ctím, a také právo na veřejný názor i od pocíťů. Jen se mi zdá, že jich raketově přibývá. Všichni v rodině jsme se rozhodli k očkování sami za sebe, včetně výběru vakcíny. A o dětech jsme jako rodiče kdysi rozhodli nechat je očkovat. Jak říkám, ta důvěra ve vědu je v rodině pořád velká. I když zřejmě přichází doba, kdy pravda už nebude hledána, protože ji nahradí dojem, pocit. Však víte, takové to lehké mrazení za zátylkem, ten vnitřní hlas, ta jemná intuice. Nebo jen prchlivost, cloumající vaším majestátem? Proč na tolika světoznámých obrazech je zobrazen člověk, jemuž kdosi cosi našeptává do ucha? A je to někdy andílek, jindy ďábel. Nebo žena (=ďábel). Víte, proč si van Gogh ucho nakonec uřízl? Nebyl žádný průkopník emo v sebezraňování. Nechtěl už prostě slyšet, chtěl (naivně) ticho. Chtěl krunýř brouka, co ani nemá české jméno..
Josef Prouza
Dámský přirození jako dopravní značka? V pohodě, voddělí to zrna vod plev
Tendle rok je v EU zaváděná nová dopravní značka s kosočtvercem. Začali s tím ve Francii. Tak buď jde o nechutný lobování Renaultu na francouzským ministerstvu dopravy nebo nám tadle značka má napovědět, pro koho je. Vyberte si.
Josef Prouza
Tak a dost kopání do vlády! Přichází soucit
Kdepak jemné okopávání kotníků! Vláda dostává rány zleva, zprava, pod pás, do slabin. Místo pochval a potlesku urážky, smích nebo rovnou výsměch. A tolik dobrého již vykonala, což vám tu hned předestřu. Sledujte!
Josef Prouza
O Zlatou mříž -vtipy do smutné doby
Vykročte do dalšího dne s úsměvem na tváři. Ale jestli vás rozesměje zrovna tohle, to tedy opravdu nevím. Ale doufám.
Josef Prouza
Z elektromobility je elektroMo… -by Dick
Děva Evropa se zamilovala do černého galána a teď se diví, že ji veze do pekla? Jak se mohlo stát, že evropským automotive obchází strašidlo demotivace a i nejvýznamnější automobilky stahují kalhoty, když brod je ještě daleko?
Josef Prouza
Experimentální dvojvideoblog Trizuljak-Prouza: Já jsem zapomněl
Občas na blogu idnes spojí své síly někteří blogeři. Většinou dvojblog. Tento příspěvek jde ještě za tuto hranici a vzniklo společné video, kde promlouvá excelentní fotograf a výtvarník M.Trizuljak a textem a zpěvem J.Prouza.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem
Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....
Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky
Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...
VIDEA TÝDNE: Potvrzený trest pro Feriho, živořící děti a Kobajašiho veleskok
Soud v Praze tento týden potvrdil exposlanci Dominiku Ferimu tříletý trest za znásilnění. Strážníci...
Prodej rodinného domu 142 m2, pozemek 655 m2
Těšetice, okres Znojmo
7 975 000 Kč
- Počet článků 277
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3399x