Vyvolení – nová evropská televizní reality show trhá rekordy sledovanosti

Nápad zavřít do vily všechny hlavní představitele tzv. lepšolidí, sluníčkářů, kavárníků, vítačů, hatefree bojovníků, antirasistů, skalních feministek, ekoaktivistů, genderových experimentátorů a levičáků všech odstínů se vyplatil.

Nová televizní kontejnerová show producenty nic nestála, náklady velkoryse zalepil obří grant Evropské unie z programu Infúze do inkluze. Myšlenka ukázat skvělé ideje hlavních protagonistů v praxi a konečně tak přesvědčit o jejich blahodárnosti všechny zapšklé konzervativce, hejtry, venkovské burany, rasisty, nácky, xenofoby, homofoby, ruské trolly a čínské mandaríny se setkala se všeobecnou podporou Evropské komise. Pro umístění televizní vily bylo vybráno Česko jako jasně nejskeptičtější země Unie. „Když zvítězit nad ďáblem, tak přímo v pekle“, řekl doslova Jean-Claude Juncker. Václav Klaus starší sice osazenstvo vily ihned nazval „lacinými pokrokáři“ a Miroslav Macek je označil dokonce za „bolševiky mysli“, ale to rozjetou mašinérii ani náhodou nezastavilo.

Adepti na Vyvolené se jen hrnuli – a show mohla začít. Byla to zpočátku jedna velká Óda na radost. V prvních dílech show, zalitých pravdou a láskou až po okraj, se účastníci vzájemně seznamovali, tvořili živé řetězy soudržnosti, zapalovali svíčky za evropský superstát a vzájemně se mohutně obohacovali. Uvařili dokonce obří hrnec multikulturní polévky, trochu francouzská bujabéza, trochu německá Schneckensuppe, italská minestrone, španělská caldereta, švédská swamsoppa,… i český játrový knedlíček se prosadil. Když se však ukázalo, že do polévky někdo propašoval ruský boršč a čínské skleněné nudle, byla zatrollená polévka demonstrativně vylita do záchoda. Jen nejskeptičtější televizní diváci tehdy tvrdili, že by se to stejně nedalo žrát. Od hladu Vyvolené zachránily až arabské placky s kebabem, natřené potravinářským barvivem, aby symbolizovaly arabské jaro a barevné revoluce.

Jedna přednáška o norském příkladu sociální práce s dětmi a rodinou stíhala druhou o globálním oteplování našich okoralých duší nebo významu demokratizace vlastnictví s pomocí spontánního squatu. Jen názorná hraná scénka o nezasahování do vývoje ekologického lesa se nakonec neuskutečnila, protože nikdo nechtěl hrát kůrovce. Nahradila ji jiná ekologická scénka Třídění odpadu, jak bezpečně rozeznat lživé propagandistické weby od demokratických, kde v roli Sputniku zazářil svým skvělým kozáčkem první host ve vile Jakub Janda. Na zahradě Vyvolení pěstovali úspěšně mrkev, cibuli a odkaz Václava Havla. Když představitelé neziskové organizace BZZZZ (Boj za záchranu zubožených zvířat) viděli v televizi, jak vzorně se obyvatelé vily starají o žabičku a mloka, nalezené v atriu vily, zaslali jim živou antilopu sajgu mongolskou. Ta se stala symbolem ohrožených zvířat a na každodenní ranní rituál jejího krmení a drbání za ušima se diváci těšili jak malé děti a malé děti jak na Večerníčka. Sledovanost Vyvolených poskočila prudce vzhůru i při ilustrační záchraně velryb stěhováním zpět do bazénu, kde se role plejtváka obrovského mimořádně zdařile zhostila další návštěva ve vile - aktivista Tomáš Peszyński.

Na naprostou izolaci od okolního světa práce a selského rozumu si nikdo nestěžoval, všichni na ni byli dávno zvyklí ze svých komunitních center, humanitních univerzit, politických neziskovek a internetových bublin. Ale s přibývajícím časem se ve vile vše postupně začínalo měnit. Přihlížející nevyvolení televizní diváci, tleskající dosud úžasnému chování Vyvolených, začali mít neodbytný pocit, že obyvatelům vily začíná nějak hrabat. Hodně hrabat.

Začalo to poměrně nevinně, když obyvatelé vily umístili v jednom rohu zahrady sochu Karla Marxe, vymodelovanou Vyvolenými na workshopu Zahni doleva z chlebové střídy. Než se k ní stačil dopotácet ohlášený host vily Jean-Claude Juncker, aby k ní položil věnec rudých růží, přišel liják a Karlovi upadl vous. Tak alespoň kolem torza sochy vylepil plakátky svých oblíbenců Huga Cháveze, Fidela Castra a Jeremyho Corbyna. To šokovalo zatím jen starší televizní diváky, kterým to bohužel něco silně připomnělo.

Když Vyvolení zjistili, že dva zástupci arabské komunity a afrického kontinentu ve vile jsou nějací smutní, začaly se teprve dít věci. Když na kamery vysvětlovali, jak se bojí o své příbuzné, zvláště o své čtyři manželky, sužované v jejich domovině krutým válčením za spravedlivý islámský stát, zvláště pak ve válkou zcela rozvráceném Maroku, Tunisu či Nigérii, o horkém klimatu ani nemluvě, dojalo to všechny k slzám a rozhodli se pro okamžitou pomoc přímo ve vile. Přes protesty televizního štábu, že do vily nikdo další nesmí, pomohli přelézt přes zeď všem příbuzným obou smutnících obyvatel vily, tedy naštěstí dohromady jen asi sto dvaceti lidem. K vile se jejich příbuzní dostali přes celou Evropu jen díky tomu, že všechny evropské vlády, jinak nadšení diváci Vyvolených, přivřeli oči a roztrhali dublinskou dohodu. Tato akce „přivřených očí“, známá také díky výroku Angely Merkelové jako akce „Wir schlafen das“, ve vile vzbudila mimořádné nadšení. Uprchlíci byli Vyvolenými mohutně přivítáni pita chlebem a solí, vysublimovanou z útrpných slz. Vilu naopak musel opustit jediný zástupce Židů, osobně ho do vily přišel hodit přes zeď pinkflojďák Roger Waters, Vyvoleným potom zahrál dojemné The Wall a prostor vily prohlásil za palestinské území.

S příchodem uprchlíků se atmosféra ve vile začala měnit. Bylo okamžitě zrušeno diváky tolik oblíbené společné sprchování, i společné bydlení mužů a žen bylo striktně odděleno, jakož i bazén byl rozpůlen plentou na dámskou a pánskou část. Příchozí muslimky svým příkladem nošení utěrek na nádobí na hlavě strhly všechny ostatní ženy a ze zásobovací místnosti pak společně udělaly mešitu. Původní obyvatelé vily naštěstí pochopili, že jako potomci bílých kolonizátorů musí svou vinu odčinit v kuchyni vyvařováním nově příchozím. Odpočinuli si trochu už jen při ramadánu.

Když byla znásilněna první původní obyvatelka vily, byla po právu z důvodu pochopitelné frustrace násilníka a její viny za neudržení odstupu na délku paže odsouzena za rasismus. Jeden muž byl obviněn ze sexuálního obtěžování, protože se upřeně díval celých deset vteřin na jednu obyvatelku v burkinách. Sklidil obecné opovržení a v zoufalství spáchal sebevraždu skokem do bazénu s přivázanými modlitebními koberečky na nohou, které ho, nasáklé, stáhly ke dnu. Ostatní muži se raději rychle prohlásili za ženy uvězněné v mužském těle a nastěhovali se zpět do dámské ložnice, kde ovšem jeden z nich tu proměnu nezvládl a znásilnil dvě původní obyvatelky. Byla však přijata jeho-její omluva a pohlaví bylo navždy prohlášeno za sociální konstrukt, nemající s tělem nic společného. Od té doby se Vyvolení vzájemně oslovovali „to“ – a po genderovém ponižování se navždy zaprášilo.

Když Vyvolení zjistili, že jídlo je jim do vily dováženo benzínovým autem a topí se tam elektřinou z uhelné elektrárny, obojí odmítli a hrdinně mrzli a hladověli. Do vily bylo sice následně dopraveno teplé oblečení a jídlo, ale noví obyvatelé vily ho jako neznačkové s odporem naházeli do bazénu, stejně jako veganské pohankové placky s tofu, připravené na solárních panelech. Protože zásobovací auto bylo opět benzínové, neboť vyslanému elektromobilu klekla v půli pětikilometrové cesty baterie, noví Vyvolení ho převrhli a zapálili. Když si na vzniklém ohni začali opékat ohroženou antilopu sajgu, zabitou halal způsobem přímo před kamerami, děti u obrazovek propukly v neutišitelný pláč a mnohé skončily v rukou psychiatrů. Moc pomohlo, že se politici semkli a kráčeli se svíčkami v ruce v čele demonstrace Proti nenávisti k ohroženým antilopím menšinám, uspořádaném hnutím Milionový chlívek pro demokracii. Ani to, že za viníky byli ihned označeni Andrej Babiš a Miloš Zeman, kteří prý obyvatele vily vyprovokovali. První tím, že do vily včas nedodal halal jídlo z Kosteleckých uzenin a přinutil tak obyvatele vily k pochopitelnému „krajnímu řešení“, a druhý za nechutnou sprosťárnu, že rovnou oslovil v rozhlase Vyvolené Vyvolové.

Situace začala být neúnosná, když vypršela smlouva producentů na pronájem vily a vlastník - Správa železniční dopravní cesty – se přihlásil k vlastnictví vily a žádal její vyklizení. Protože se dlouho nic nedělo, začala SŽDC k vile klást koleje, že Vyvolené případně po vzoru Old Shatterhanda srovná lokomotivou, což Petr Hampl přivítal jako Prolomení hradeb. Obyvatelé až pod touto hrozbou vilu konečně opustili. Dva dny před příchodem exekutorů vilu navštívil reportér Jiří X. Doležal a natočil tam neskutečný svinčík, špínu a svrab. Nejznámější brexicht Nigel Farage po zhlédnutí tohoto videa prohlásil, že Britové z projektu Vyvolených odcházejí pět minut před epidemií dýmějového moru. Což nezabránilo slovutnému profesoru Univerzity Karlovy Martinu C. Putnovi prohlásit Doležala ruským švábem s tím, že vilu schválně zničili sami exekutoři, aby neuvěřitelně prospěšné Vyvolené komunitní centrum ukázali v hanlivém světle, včetně naaranžování hnijících zbytků antilopy, plesnivého oblečení v bazénu, prošlých jogurtů a výkalů na zahradě.

Vyvolení odešli s příslibem nastěhování do zámku v Osečanech, kam je pozval neúnavný podporovatel Vyvolených Matěj Stropnický. Ten však na poslední chvíli couvl, protože mu to zakázala maminka, u které si na koupi zámku vyžebral peníze. Pirátský primátor Hřib však ihned nabídl Vyvoleným nové přístřeší a vytipoval k tomu účelu zámek v Lánech. To samozřejmě ostře odmítl mluvčí Hradu Ovčáček a označil na Twitteru primátora za Hřiba satana, kterému zase zazvonil na stole telefon z pekla. Nakonec Vyvoleným našel primátor nové sídlo v budově bývalého Federálního shromáždění, což Vyvolení přivítali jásotem, že to nebudou mít pro drogy k dealerům na Václavák daleko. Novou vilu Vyvolených budou šmírovat nejen televizní kamery, ale nově i Google, Apple, Facebook, Instagram, i Samsung, nikoli však Huawei. Vilu otevřel slavnostní ekumenickou mší mezináboženského dialogu prelát Halík, a kdyby neomdlel při následném omývání nohou Vyvolených (to víte, ty týdny bez sprchy), proběhlo by vše bez poskvrnky. Slavnostnímu otevření přihlíželi i Miroslav Kalousek, zahalený v tibetské vlajce, pirát Bartoš, zahalený ve vlajce Antify, Karel Schwarzenberg, zahalený v burce a Jaroslav Kubera, zahalený v dýmu. Hlavní je, že televizní reality show Vyvolení pokračuje, byť kvůli dětem až po 22. hodině. A my, diváci, když už nejsme Vyvolení, můžeme být aspoň Vyvalení. Nač bychom se jinak v té staré nudné Evropě každý den těšili, že?