Sex ve městě v roce 2018
Láska mezi pohlavími konečně dostala řád. A rozkvetla do nových vzrušujících podob. Zde je jeden z příběhů.
Jak stála Carrie v tramvaji, měla pocit, že ji někdo pozoruje. Otočila se a za ní stál… pan Božský. Podlomila se jí kolena. Jak pan Božský zachytil její pohled, i když stál vzorně na délku paže od ní, sklopil bleskově oči. Chvíli váhala, ale omámení z jeho hebkých rukou, okouzlujícího úsměvu a pevného zadečku ji postrčilo ke konverzaci:
„To počasí je tak vrtkavé, člověk zmokne, ani se nenaděje.“
Pan Božský sebou škubnul, ale konečně se na ni podíval. V jeho hlubokých moudrých očích se okamžitě utopila.
„Máte pravdu, vždycky se ráno dívám do mobilu na předpověď, a stejně pak zmoknu,“ odpověděl váhavě. Jeho hlas byl hluboký, sametový, byla definitivně ztracena. Zároveň si Carrie všimla, jak bojuje, aby jeho oči nesklouzly do jejího hlubokého výstřihu nebo dokonce na nohy, vykukující z ultrakrátké sukně. Vydržel. Ale líbí se mu, to je jasné! Jejich slibně se rozvíjející konverzaci narušil až hlasitý dotaz dvou policistů, kteří přistoupili na další zastávce.
„Která paní nám volala, že ji tady v tramvaji obtěžuje nějaký muž?“ zeptal se na celou tramvaj jeden z policistů.
„Tady,“ zamávala na policisty sedící lehce odkvetlá padesátnice. „Tenhle mě obtěžoval…“, a ukázala na muže, stojícího nad ní, „… mlaskal na mě a vystrkoval jazyk, úchylák!“ doplnila, zjevně hluboce traumatizovaná.
„Tak pane, půjdete s námi,“ zkrátil vyšetřování druhý policista. Mladík, stojící nad dámou, zesinal.
„Ale já jsem jen tady lízal zmrzlinu, možná jsem i pomlasknul, protože je výborná…,“ bránil se chabě a nastrkoval před oči policistů kornoutek s pistáciovou pochoutkou. Marně.
„Zatýkám vás pro porušení zákona o sexuálním harašení, paragraf 13 - Obscénní gesta.“ Zacvakla pouta, policisté, když si vzali od oznamovatelky potřebné údaje, na další zastávce s delikventem vystoupili. Carrie stačila ještě zaznamenat, jak se k policistům na nástupním ostrůvku přiřítila mladá dívka. Slyšela, jak pobouřeně říká:
„Tady ten prasák na mě hvízdal, páni policisté.“ Než se dveře tramvaje zavřely, slyšela Carrie, jak další obviněný muž na ostrůvku koktá něco o tom, že jen hvízdal, aby přivolal svého psa. Vlčák u jeho nohou to sledoval s vyplazeným jazykem. Poslední slova před rozjetím tramvaje, které Carrie zaslechla, byla: „Jménem zákona o harašení, paragraf 17 - Neslušné obtěžující zvuky, vás zatýkám.“ Pak se tramvaj dala znovu do pohybu. Vrátila se pohledem k panu Božskému. Ten už opět úporně hleděl do podlahy, ostatně jako všichni ostatní muži v tramvaji.
„Já už nosím deštník pro jistotu v kabelce vždycky,“ snažila se Carrie napojit na předchozí slibnou konverzaci.
„Hmm, to je asi dobré řešení,“ zamumlal pan Božský, ale oči už nezvedl. „Promiňte, budu už vystupovat.“
„Já také,“ zajásala naoko Carrie, i když její výstupní stanice byla o tři bloky dále. Na zastávce pana Božského to ale znala. „Vždycky, když jdu pod tím viaduktem, tak se trochu bojím, aby mě tam někdo nepřepadl. Když půjdu s vámi, budu úplně klidná,“ snažila se Carrie panu Božskému naznačit, že mu absolutně důvěřuje. Jemu to však ke klidu evidentně vůbec nepřidalo.
„Tak ano,“ pronesl nepřesvědčivě, Pak vystoupili. Celou cestu kráčel pan Božský mlčky za Carrie, opět na délku paže. Musela jít do akce. Sehrála podvrtnutí kotníku a skácela se jeho směrem. Nechal ji ale spadnout do bláta, dokonce poděšeně odskočil.
„Promiňte, to ty mé podpatky,“ omlouvala se zklamaně, že to nevyšlo, a vlhkýma očima se vnořila do jeho poplašených. „Pomůžete mi na nohy?“ natáhla k němu ruku. Bylo vidět, že se mu nechce, ale přeci ji po krátkém váhání pomohl. Jen ji zvednul na nohy, opět odskočil jako uštknutý.
„Vy promiňte, nechtěl jsem se vás dotknout, opravdu ne, já jen…“ sypal ze sebe a ruce se mu třásly.
Bylo vidět, že myslí na paragraf 24 zákona o harašení – Dotek s nečistými úmysly. Carrie ho rychle uklidňovala. Další část cesty už šli opět vzdáleni na korektní délku od sebe. Zamířil k jedné z vilek a vsunul u branky klíč do zámku. Carrie věděla, že musí jednat.
„Víte, jdu za kamarádkou na oslavu jejích narozenin, ale takhle tam nemůžu,“ ukázala na svou zablácenou sukni. Nevykládejte si to špatně, ale mohla bych si ji u vás aspoň z nejhoršího očistit?“
Zdálo se jí, že pan Božský na chvíli omdlel. Když si uvědomil, že zírá na její zašpiněnou minisukni, zděšeně ucukl pohledem a konečně ze sebe vysoukal:
“Tak ano, ano, takhle byste asi opravdu nemohla…“
Ale Carrie už byla za brankou a hrnula se ke vchodu. Hned zjistila, že žádné okno nesvítí a nikdo zřejmě není doma. Budou sami.
„Tak tady je koupelna, můžete použít jakýkoli ručník nebo žínku, já se vzdálím,“ ukázal pan Božský Carrie místo očisty. Carrie zaznamenala, že jeho pohled opět sjel k její sukni. Bylo to hodně slibné. Když sukni z nejhoršího očistila, vrátila se do obýváku. Už podle ručníku a kartáčku v koupelně zjistila, že žije sám. Ale pan Božský v obýváku nebyl. Našla ho v předsíni, držel vchodové dveře a řekl:
„Tak, hezkou zábavu přeju, na shledanou.“ To Carrie otrávilo.
„Trochu jsem promrzla, neměl byste tu něco na zahřátí, než půjdu?“
„Ale, no, jistě, kávu nebo … čaj?“
Carrie viděla v obýváku likérník plný lahví s alkoholem, ale rychle pochopila, že pan Božský se obává paragrafu 32 zákona o harašení – Zneužití oběti se sníženým sebeovládáním, kde byla definována jako postačující podmínka, když oběť předtím požila 2 cl alkoholu nebo vypila třetinku piva.
„Čaj, jestli mohu,“ řekla tedy suše. Pan Božský ale Carrie překvapivě nevedl do kuchyně, ale do ložnice, kde měl u postele stolek s počítačem. Carrie blesklo hlavou: A je to tady. Jsem šikovná holka.
Pan Božský se však od ní odpojil a sedl k počítači. Carrie si sedla na postel, jiná židle tam nebyla. Dobrá výmluva, pochválila se v duchu. Zavrčela tiskárna, pan Božský z ní vytrhl kus papíru a s tužkou ho podal Carrie. Bylo to prohlášení, jinak příloha č.1 zákona o harašení. Carrie text, který samozřejmě znala, přelétla. Je nejen milý, ale i pozorný a odpovědný, zajásala.
Já, nížepodepsaná ……………… prohlašuji při plném vědomí a nikoli pod nátlakem, že se jmenovaným ….( jméno pana Božského)… naprosto dobrovolně vstupuji do vztahu a přijala jsem jeho pozvání do trvalého bydliště. Nijakým způsobem přitom nebyl porušen žádný z paragrafů zákona 1789/2018 Sb., a pozvání, pohoštění, případně tanec, konverzace včetně následného dotýkání, hlazení, objetí, polibků a sexuálního styku, neproběhl proti mé naprosto svobodné vůli a očekávání. Zároveň prohlašuji, že tento akt nebyl vynucen žádnou, byť nevyslovenou, pohrůžkou či náznakem ohrožení mé pracovní či společenské kariéry, ztráty pracovní nabídky či odepření jakékoli výhody a výše jmenovaný není ani mým nadřízeným, pracovním kolegou, či člověkem, jakkoli ovlivňujícím mé pracovní zařazení a postavení. Dále prohlašuji, že jsem za všechny úkony výše jmenovaného na mé osobě neobdržela žádné věcné dary ani peněžní plnění v přímé či nepřímé souvislosti s poskytnutým pohlavním aktem či dalšími službami a všechny takto obdržené dary chápu pouze bez jakéhokoli kauzálního vztahu k aktu.
Podpis
Carrie horečně podepsala a prohlášení mu rychle podala, protože už svou touhu nedokázala déle potlačit. Potom pana Božského objala, ale ten pořád podepsané prohlášení studoval. Potom ji najednou odstrčil:
„Nezlob se, nemohu…“
„Jak nemohu, vždyť už tě nemůžu zažalovat, přišla jsem dobrovolně a z lásky, podepsala prohlášení…“
„No právě,“ odtušil pan Božský, „no právě. Když to prohlášení znova čtu… vždyť tys i podpisem potvrdila, že…“
„… že tě bezvýhradně miluju?“
„Ne, že seš… k*rva.“
„Ale jinak už to dneska nejde, když chci, aby ses nebál pozdějšího obvinění ze sexuálního harašení, třeba i po třiceti letech,“ zaprosila Carrie, i když už viděla, že prohrála.
„No právě,“ odpověděl pan Božský. "Já bez té předehry, narážek a dvojsmyslů, dobývání, přemlouvání, když nemám nic jistého, ale doufám, slyším NE, ale cítím ANO, a pak i to ANO uslyším, já prostě nemůžu."
Když za Carrie zapadly venkovní dveře, usedl pan Božský k počítači, otevřel své oblíbené pornostránky a užil si hezký večer. Přímo Božský večer.
Josef Prouza
Dámský přirození jako dopravní značka? V pohodě, voddělí to zrna vod plev
Tendle rok je v EU zaváděná nová dopravní značka s kosočtvercem. Začali s tím ve Francii. Tak buď jde o nechutný lobování Renaultu na francouzským ministerstvu dopravy nebo nám tadle značka má napovědět, pro koho je. Vyberte si.
Josef Prouza
Tak a dost kopání do vlády! Přichází soucit
Kdepak jemné okopávání kotníků! Vláda dostává rány zleva, zprava, pod pás, do slabin. Místo pochval a potlesku urážky, smích nebo rovnou výsměch. A tolik dobrého již vykonala, což vám tu hned předestřu. Sledujte!
Josef Prouza
O Zlatou mříž -vtipy do smutné doby
Vykročte do dalšího dne s úsměvem na tváři. Ale jestli vás rozesměje zrovna tohle, to tedy opravdu nevím. Ale doufám.
Josef Prouza
Z elektromobility je elektroMo… -by Dick
Děva Evropa se zamilovala do černého galána a teď se diví, že ji veze do pekla? Jak se mohlo stát, že evropským automotive obchází strašidlo demotivace a i nejvýznamnější automobilky stahují kalhoty, když brod je ještě daleko?
Josef Prouza
Experimentální dvojvideoblog Trizuljak-Prouza: Já jsem zapomněl
Občas na blogu idnes spojí své síly někteří blogeři. Většinou dvojblog. Tento příspěvek jde ještě za tuto hranici a vzniklo společné video, kde promlouvá excelentní fotograf a výtvarník M.Trizuljak a textem a zpěvem J.Prouza.
Josef Prouza
Naši rodiče nás schválně ohrožovali na životě i zdraví
Co já to měl za zploditele! Cynické, k našim křehkým životům lhostejné a bezohledné. Vystavovali nás nebezpečí, jak jen to šlo, hnali nás do náručí vrahů, prznitelů a jiných hrozeb. A bylo jim to fuk. Dnes je to jiné, ufff!
Josef Prouza
Vždycky jděte proti proudu – i když je to fuška
Já to dodržuju absolutně, jedině zády k masám, deru se jen proti davu, zásadně jinam, než zástupy. Občas to, pravda, ženu do extrému, ale nemůžu si pomoct. Každou chvíli sice trpím, ale pro přesvědčení se trpělo vždycky.
Josef Prouza
Povinností krásných žen je podělit se o svou krásu s co nejvyšším počtem mužů
Tohle řekl, tuším, kdysi Franta Ringo Čech. A jak znám Ringa, neměl na mysli fotku z dovolené na instagramu nahoře bez, ale „podělení“ se vším všudy. I vy můžete mít jakoukoli krásku, protože je tu nové hnutí No women unavailable.
Josef Prouza
Tak ale teda! Hranolky s kečupem za 259 Kč? Komu tady hrabe?
Zajeďte do Českýho Krumlova a dejte si do nosu. Peněženkou. Úplně prázdnou to prej moc nebolí. Když mi kamarádka sdělila, že na Lipně je k mání svíčková za 957 kaček, nevěřil jsem. Ale mail vod bráchy mě už totálně vochromil.
Josef Prouza
Něco ilustrovaného humoru do lustrovaného Mordoru
Aktuální vtípky na nekorektní témata. A neberme se vážně, protože kdo sám sebe si hluboce považuje a vnímá se přísně a vážně, jen nevidí, jak je směšný.
Josef Prouza
Dnešní mladý zkazily písňový texty
Přišel jsem na to, proč mladý jsou dneska tak přízemní, s primitivníma depkovejma názorama. Za to můžou dnešní písňový texty, soukaný do jejich hlav horem dolem. Psychologický poradny a psychiatrie praskaj ve švech.
Josef Prouza
Kvíz: jak znáte novotvary z poslední doby?
Kdekdo tuší, co znamenají nové výrazy jako „chcimír“, „dezolát“ nebo „kremlobot“. Ale tak snadné to nebude. Odlehčený kvíz pro znalce novotvarů z poslední doby. Rozumíte jim? Vyzkoušejte si vše v malém kvízu, který vás otestuje.
Josef Prouza
Jak mi lékařka z pobytu u moře udělala tábor hrůzy
Když tu kolega bloger Ravek líčil děs letošní dovolené v zahraničí, zvednul jsem hozenou rukavici a štafetu „je to šílený, ale aspoň zas bude o čem psát“ posílám dál. Pokud právě balíte na dovolenou (nedejbože do Itálie), nečtěte.
Josef Prouza
769 dotačních titulů a 769 korun důchodcům ve valorizaci
Sdělit občanům, obývajícím českou kotlinku, že jim musíme „udělat škodu ráznou, uřezat jim kapsu prázdnou“ dle dávné říkačky, je tabu. I když i prezident NKÚ M. Kala prohlásí, „že země zdegenerovala z tržní ekonomiky na dotační“.
Josef Prouza
Vtipy O Zlatou mříž - kudy premiér neprojel
Dnes se z nové hrsti fórků dozvíte, v jakém jazyce je třeba zveřejnit volební programy, kdo zvýšil poplatky na WC nebo na co je třeba dávat pozor při prohlídce Hradu. Také okusíte vzpomínky na budoucnost, co si špitají mladí, atd.
Josef Prouza
Běž domů, Ivane, čeká tě Michailidu, žena z lidu
Pirátský šéf Ivan Bartoš označil „jako zcela nevhodné“ účinkování Pirátky Michailidu na Dnech antikapitalismu marxistické Nadace Rosy Luxemburgové. Znamená to, že se v pirátské straně rozpadá významná frakce Společenstvo dredu?
Josef Prouza
Mladý vám nerozuměj? A jak s nima mluvíte?
„Ten náš mladej vůbec nerozumí, co mu řikám!“ rozčiloval se v tramvaji jeden postarší chlápek. Musel jsem se zasmát. Taky jsem míval občas pocit, že na potomky mluvím svahilsky. Ale to všechno po přečtení tohodle blogu bude jinak!
Josef Prouza
Zavržení, Pochyby, Tolerance, Respekt… a pátým jezdcem je Strach
Těchto pět pojmů má k sobě blíž, než by si možná někteří připustili, a hranice mezi nimi jsou překvapivě tenké. Možná i proto jsou tak lehkovážně zaměňovány, i když důsledky mohou být tragické. Čtyři nebo 5 jezdců z Apokalypsy?
Josef Prouza
Já rád Karla Třetího, to je něco lepšího…
... ušije mi šněrovačku ze samýho zlatýho. Mediální šněrovačku, samozřejmě. Kdo si na sobotu 6.5. nenaplánoval meditaci v poustevně, odstíněné od elektronického smogu, musí počítat s tím, že skončí v mediálním britském závalu.
Josef Prouza
O Zlatou mříž - jak se Horymír ocitl na demonstraci
V dnešní sérii obrázkových fórků se dozvíte, jak se vladyka Horymír ocitl na protivládní demonstraci, kdo škrtá v příjmech státního rozpočtu, proč nová grafika digitální kalkulačky odchodu do důchodu propadla, co je UPŠOUK atd.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 277
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3399x