Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč politika multi-kulti nefunguje, když tak krásně funguje?

22. 06. 2017 11:08:27
Proč je právě mezi umělci tolik tvrdých zastánců multikulturního konceptu, když vidíme ty zoufalé výsledky „začleňování a obohacování“ v (nejen) evropské praxi? Odpověď je prostá: Hochu, hochu, ani trochu nepochopil ́s synekdochu!

Protože synekdocha znamená označování celku částí (nebo naopak). A to právě umělci chybně dělají. Pod slovem kultura umělci a politici chápou něco zcela jiného. Jak je to možné? Proč jeden o koze a druhý o voze? Nic nového, už komunisté důsledně rozlišovali mezi kulturou v širším a užším slova smyslu. A nikoli náhodou, velmi cíleně. Ale o tom jindy. Není divu, že umělci vidí kulturu především či jedině jako umění. Jenže umění je jen částí, a to dokonce velmi malou, kultury v obecném slova smyslu. A co se týče umění, i vyhlášený „xenofob, islamofob a rasista dohromady“ uzná, že na prolínání kultur (rozuměj umění) něco je. Kde by byla hudba, populární i klasická, bez afrických vlivů – od rytmů až po způsob zpěvu, kolik úžasných kompozic bylo složeno po ovlivnění asijskou pentatonikou, atd. Jak to, že já, multi-kulti-skeptik až skalní, jsem tvořil choreografie na „cizáckou“ hudbu japonskou, africkou, world music, hudbu keltskou, sefardských Židů, atd., a zasedám v mezinárodních tanečních porotách s kolegy všech ras a národností, které si jen vzpomenete. Bavíme se spolu, objímáme a živě si vyměňujeme zkušenosti a rady... a přesto nejsem žádný vítač Jekyll a rasistický Hyde v jednom těle. Záhada?

Chyba v nerozlišování kultury v užším a širším slova smyslu je totiž, bohužel, fatální. Umění by bez kulturní výměny a skutečného vzájemného (velmi důležité slovo!) obohacování zamrzlo, zakrslo a odumřelo. Proč ale zamrzá a odumírá multikulturní výměna, když se rozpřáhnou ruce celých ras, národů, náboženství, souborů tradic, morálky, ale i zvyků, pověr, předsudků, pravidel a zásad a třeba i hygienických návyků? I to je totiž kultura. Ovšem nejen umění, ale kultura ve smyslu celé té civilizační slupky na našich barbarských tělech. Jak to, že tady to vůbec nefunguje? A dokonce bídně krachuje, a to všude tam, kde se o to pokusili. S úmysly i veskrze dobrými, z nichž však vznikl jen příhodný materiál pro výrobu dláždění cest do pekel. A nese jedovaté ovoce, „kulturní“ střety a války až do hrdel a statků a vyvražďování celých kmenů, národů, vyznavačů té či oné víry... – a to po tisíciletí.

Říká se tomu hezky česky, že pro stromy prostě nevidíme les. A les není pouhý soubor stromů, stejně jako dav není aritmetickým součtem individuálních občanů. Z poznání, že citlivě okořeněná polévka chutná lépe než neslaná-nemastná, nasypali do ní se svatým nadšením multikulturní vlajkonoši tuny koření a soli. A léta ji i obřadně pojídali, s ústy stále zkřivenějšími. To už je snad typická vlastnost politiků, všechno přeťápnout, nafouknout a... zglobalizovat. Ta jejich neodolatelná chuť cloumat masami, srocovat se pod prapory a kráčet v čele zástupů, co ta už přinesla utrpení a krve.

Jenže se stalo něco, z jejich pohledu zcela nečekaného. Z tavicího kotle národů a vyznavačů různých věrouk nevypadly žádné zlaté ingoty pro stavbu velkolepého multikulturního chrámu. Z toho kotle, kolem kterého křepčili své politické tanečky v transu z toho úžasného experimentu, najednou vyrazily plameny. Něco s vypjatým nasazením policie, armády a tajných služeb ještě sfoukli, ale oheň začal přeskakovat na auta. A potom i na nevinné občany, a teď už i na policisty a vojáky, které v těch autech chtějí ti vlídní jinokulturníci usmažit. Do rozpřažených náručí jen s chutí naplivali.

Také si se sousedem rád popovídám o středověkých spisovatelích, které obdivuje, ale kdyby začal zničehonic lít výkaly z okna před dům jako ve středověku, bylo by po sousedských vztazích natotata. Kdyby nadto ještě z okna vyhodil manželku a ještě ji šel dolů dopodřezat, protože nepochopila jeho názor na manželství jako na mužskou državu sexuální otrokyně (-kyň) a nelíbil se jí jím vytýčený program, který tak hezky popisuje zpěvačka Radúza: Prohlížej si zeď a doma seď! ... to už bych opravdu nevěděl, jak mu tohle kulturní obohacení oplatit. A kdyby v mé manželce, z mého pohledu vkusně a moderně oblékané, najednou soused začal vidět provokující děvku, kterou by odtáhl do křoví a znásilnil, protože si o to „vyzývavě říkala,“ skončilo by nejen naše společné grilování, ale zřejmě i kudla (kulka) v jeho zádech, humanismus nehumanismus.

V záplavě terorismu se konečně politici (zatím jen někteří) začali ohlížet. A zjistili, že za nimi žádný dav nestojí, že ten halasný křik za nimi, který tak slastně vnímali, generují už jen ti, kteří pilně sbírali drobty, odpadlé od jejich vypasených úst. A začali se konečně bát. Samozřejmě že ne o lidi, ale o sebe. Ale aspoň tak. O politikovi více než o komkoli jiném platí: Jen ho nechte, ať se bojí. I když se třese jen o své prebendy. Ať ví: je-li tupým volem, už nebude zvolen. Nějak nám na to zapomínali. Budeme sice svědky masových kouřových clon, které začnou vypouštět, absolutních ztrát paměti (ach ten podlý internet je tak snadno usvědčuje) a hromadného přestrojování a mytí rukou na úrovni obsedantně kompulzivní poruchy, ale komu paměť slouží, ten se pro ně neusouží.

A umělci? Až vám zase budou říkat, že mají v kapele Inda, Brazilce, Japonce, Araba i Izraelce, a že se báječně navzájem obohacují a nervou se ani o zpěvačku, která obohatila všechny členy kapely, a to úplně zadarmo, tak jim to věřte. Budou mluvit pravdu. A to se u umělců cení. Když ale začnou tvrdit, že to takhle funguje absolutně, tak je vytleskejte, ať vám třeba čtyřhlasně zazpívají Kde domov můj. Vy to určitě tak čistě nesvedete. A u voleb je nepředbíhejte, není to nutné. Každý tam má jen jeden hlas. A nejsou tam mikrofony a zesilovače, které by je mátly, že ten jejich hlas je slyšet silněji.

A teď už mě omluvte, musím si vzpomenout, jak mě Mamoun el Rašid, můj africký spolubydlící z koleje, který uprchl do Československa před diktátorským režimem řezníka Idiho Amina, kdysi učil africký tanec deště. Jak ono to bylo... pravou nohou našlápnout a otočit ruku dlaní vzhůru...

Autor: Josef Prouza | čtvrtek 22.6.2017 11:08 | karma článku: 31.97 | přečteno: 1194x

Další články blogera

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 41.17 | Přečteno: 6161 | Diskuse

Josef Prouza

Sex ve městě v roce 2018

Po přijetí zákona o sexuálním harašení, nejprve v USA (zde znám jako MeTooWin), pak v EU a tedy i v ČR, poklesl počet sebevražd obviněných filmových producentů, herců, zpěváků a politiků z 283 na slibných 22.

8.11.2017 v 15:05 | Karma článku: 38.34 | Přečteno: 2716 | Diskuse

Josef Prouza

Za komunistů bych šel zítra do důchodu už pět let předtím bych říkal: Já už to mám za pár

A jako vždycky by na mou počest rozsvítili Pražský hrad, vyzdobili ulice vlajkami, i vojenskou přehlídku a ohňostroj mi uspořádali a spoustu blahopřejných projevů ke mně měli. Až bych se zase červenal a říkal: To nemuselo bejt.

6.11.2017 v 10:10 | Karma článku: 40.96 | Přečteno: 2711 | Diskuse

Josef Prouza

Kladivo na slunečnice

Vyvrátím vám všechny hnusný pomluvy, který se šířej o nás, laskavejch sluníčkářích. Ty vaše xenofobní, odporně rasistické bludy, to vaše kladivo na slunečnice, překřížím teď srpem faktů. Zhrozíte se, jak jste byli vedle.

3.11.2017 v 10:07 | Karma článku: 26.77 | Přečteno: 888 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Přemysl Čech

O tom, že kavárenští hodili pana Horáčka asi pro tentokrát přes palubu..

Milovník sázek a básník krásných písňových textů dostal 17.listopadu od bojovníků proti panu Zemanovi jasně naznačeno, že pokud vsadil na sebe, tak že pro teď nevsadil na "koně", který má podle nich soutěžit a vyhrát.

19.11.2017 v 12:39 | Karma článku: 10.11 | Přečteno: 109 | Diskuse

Jan Dvořák

Nová kniha M. Zemana nebude ležák, ale bestseller

Na Vánoční trh přichází nové dílo Miloše Zemana, jímž poněkolikáté oživuje tradici svého rovněž literárně nadaného předchůdce Zápotockého a jeho Rudé záře nad Kladnem či Barunky a další krásné literatury

19.11.2017 v 11:50 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 315 | Diskuse

Vladimír Zeman

Mediální guláš.

Už je to rok, co Trump vyhrál americké volby. Přesto se regulérností voleb stále zabývají nejvyšší orgány bezpečnosti USA. CIA a kongres. On je prý ovlivnil Putin. Jak?, to nikdo neřekne, napsal na twitter, že by se mu líbil víc

19.11.2017 v 11:42 | Karma článku: 14.72 | Přečteno: 157 | Diskuse

Karel Stýblo

Po volbách lépe a radostněji.

Znova, péče o veřejné blaho, se blíží k páchnoucí díře. Znova všechny ty sliby čekají ve frontě, aby je naši nově „vyvolení“ svým voličům dokonale zpolitikařili, znechutili a otrávili. Opět trpím příznaky otravy a protijed není.

19.11.2017 v 11:05 | Karma článku: 12.69 | Přečteno: 166 | Diskuse

Karel Januška

Úhel pohledu

V. Moravec se chystá na dnešní polední "objektivní" diskuzi v ČT. Pozval si předsedu ÚS p. Rychetského. Bude mne utvrzovat v tom, že žiji v právním státě. Mám o tom silné pochybnosti.

19.11.2017 v 9:20 | Karma článku: 20.09 | Přečteno: 380 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 32.77 Průměrná čtenost 1569

Projektový manažer, marketingový specialista, lektor tance, choreograf, scenárista, milovník tance a hudby, ženatý, 4 děti, bydlím v Praze a nejsem a nebyl jsem nikdy členem žádné politické strany.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.