Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čelní sčuch s lekárnama

8. 04. 2017 8:04:18
Jakym úhlem hodiš voko na vjec, takovym se ti postrkem vrátí zpátky i s ouročkama. Ty vagóny úhlů, co dneska liduchové maj. To se teď menuje post-truth, A todle je muj post-trus na jednu vobyčejnou příhodičku s lekárnama.

Prásknu na sebe bez mučidel, že dyž k felčarům nemusim, nejdu. Ale já musel, frajeřil sem na sešupovejch prknech a lyžák mi vodřel haksnu tak, že se mi tam vlámal ňákej sajrajt. Furt se to rozlejzalo, tak sem - po vosmi letech - fakt musel. Na Bulovku, to je v Praze něco jako Kramáry v Blavě. To jen, aby i slovenský kámoši kapírovali, vo co de. No a jak sem leta nečuch k lyzolový voňavce, byl sem v šoku na každym kroku. Místo narvaný čekárny sluníčková recepční, prej vyjeďte si pořadový číslo a řeknem si pár drobností. Co jako jim nesu, no to teda na kožnim není zrovna votázka dne, ale vymáčk sem to ze sebe. U kapavky bych asi trochu upad do rozpaků, ale infekce v noze, to sem dal. Moc se mi vomlouvala, že přede mnou sou dva pacoši, že to veme asi čtvrthoďku. To bylo rajský zvonění pro mě, co sem dřívávějc trávil ve felčarskejch čekačkách rance hodin. Eště mě nasměrovala k vordinaci a šlus. Než sem stačil vytasit ajped a připřáhnout se k wifině, čim sem se v předtuše zmarněnýho dne vobrnil, už volali mý číslo. A hned mě vede zas jiná dobrosestra, taky v poho náladičce, do jedný dyškrétní kóje. To sem taky neznal, dyž na mě kdysejc jedna sestra nakrknutě přes celou čekárnu řvala, kde se courám s tou močí, málem sem tu šampusku, kerou sem nenápadně skrejval v kapesníku, vylil na tu krásnou buchtu vedle na židli.

No a v tý kóji, abych se vrátil z pravěku do kapitalistický reality, trůnila dochtorka, moc pěkná a zas milá jak vánoční prémie. Už měla v kompu všechny mý údaje vod tý recepční, mrkla mi na flekatou haksnu, řekla, že to bude v poho, naklobala do kompu recepis na mast, vyjela ho a už sem mazal ven. Venku sem se teprvá rozdejchával jak po návratu z kosmonautskýho trenažéru. Dybych měl klóbrc, tak bych smek. Myslim, že sem i poslal vzdušnou čárou polibek směrem, gde sem tušil ministerstvo zdravocviku. Sem bych snad šel natěšenej i se syflem. Jenže, to sem nevydumal, co se bude dít dálejc. Vono to fšecko totiž teprvá začlo. A byly to vjeci, nad kerejma se mi rolujou ponožky a slejzaj nehty eště teď. Už ste našponovaný?

Vloudila se mi totiž drobná chybka do mýho perfekcionistickýho síťovýho grafu. Vodjel sem, idyjot!, z Bulovky, z toho sedmýho nebe. Že si mast vyzvednu až u nás v Kadlíně, už pěšourem, auťák sem schoval v parkingáči, vono se u nás dost krade. Zabral sem nemocnou haksnou do první lekárny. Tak jim říká kámoš Jarda Dušek, jakože tam lidi dycky postrašej, voni se leknou a skoupěj hned celý regály s blbostma, vo kerejch eště před minutou nevěděli, že bez nich jdou do tejdne do kytek.

V lekárně teda pani magištra žádný bububu nenastartovala. Jen mi sdělila, že voni tu mou speciální mast namíchaj až v pondělí (byl štvrtek), páč ji nemíchaj v Kadlíně, ale na Zbraslavi. A že sou v tý masti taky antibijotyka, že bych neměl moc vartovat a kurýrovat se mám hnedka. Takže mě přece jen drobet postrašila. A gde teda by mi to, prosim vás, nahňácali? voptám se, eště v klídku. No něgde v nemocnici, třeba na Karláku, vodtušila. A co Na Františku, vzpomněl jsem si na nemocnici vo flák cesty blíž. Jo, to mě nedocvaklo, to je dobrej tip, pokejvala vona. A už sem mašíroval k Františkům. Je to z Kadlína dost štreka, s tou bolavou haksnou zvlášť. Ale dal sem to. Na Františku mi sdělili, že nemaj žádný kožní a teda ani žádný mastě. To už sem byl trochu namíchlej, ale furt bez tý namíchaný masti. A gde teda by jako? pátrám vopatrně. V Palackýho na poliklinice, odvětila ta dobrovíla nemastně-neslaně. Teda hlavně nemastně. Pro nepražáky - to je teda vod Františka zas řádnej kusanec štreky. Dal jsem to už s potížema. Do Palackýho ulice sem se doplazil asi po hodině. A hned ve dveřích lekárny se ptám, jesli míchaj to, co mám na recepisu. Jo, na počkání, řekla mi, už třetí magištra toho dne. Já umim žít z maličkostí, tak sem tam málem spustil kozáčka jak ňákej kremlofil. Pak ale merčim, že na jejim moudrym vobličeji roste ňáká vráska. Zas mi zatuhlo. Copak? sonduju vopatrně, abych tu lekárnici s míchačkou nenamích. Eště chvilku vejrala do recepisu a pak z ní vypadlo, že tendle ELEKRONICKEJ recepis její ELEKTRONICKÁ čtečka nepřečte. Tak sem zas moment vejral do recepisu já. Nic sem tam nevyvejral, jen čárovej kód jak na tácku hodně rozjetý hospodský partičky. Neni tam štempl dochtora a jeho podškrab, trijumfovala ta pani v bílym. No jo, neni, musel jsem jí to vodkejvat já. Co mi to v tom bulovkářskym kosmickym kožnim středisku Canaveneral dali za robotickej recepis, dyž ta pani za sklem (s báječnejma mastičkama pro mě) ho nepřečte?! Nebo jinak, co to má ta pani za čtečku analfabeta?! Pani mi znova recepis vyškubla z ruky a jezdila po něm čtečkou jak můj synátor s angličákem po novym tepichu asi pět minut. No vidite, nečte, jako dybych tu její čtečku podezíral, že vynechala základku.

A gde by jako tendle recepis (už sem ho držel štítivě jen mezi dvěma prstama, dyž sem se vo něm dozvěděl tydle nepěkný vjeci) pře – čet - li, slabikoval sem tý pani, jako dyby neuměla číst ani vona, né jen ta její čtečka. Na Františku, řekla ta dáma v bílym bez mrknutí voka. My pod ně spadáme. Túdle, řek sem já, votamtaď právě du. Možná maj supersmártčtečky, ale nemaj kožní, nemaj mastě, a poslali mě k vám! To už sem teda krapet zvednul hlas. Pani se mě nelekla, dyť v lekárně dělá celej život. Prubněte to tady vedle na rohu, tam snad jo. Takže vy my tu mast nedáte, řek sem a už mi srdce pumpovalo. Asi to zaznělo drobet výhružně, protože se pani otočila zádama a už se se mnou z bezpečí neprůstřelnýho skla nebavila.

Z polikliniky sem vysmah jak čamrda. Lekárna na rohu byla fakt na rohu. Dvacet metrů vod míchačky mastí s negramotnou čtečkou. Recepis na rohu v poho přečetli, nežasli jak věřící nad Pražskym jezulátkem, že na recepisu neni razítko a podškrábnutá dochtorka, protože to prej vypliv systém. Byli tam na mou Bulovku napojený vonlajn. Jenže masti, jak už asi chňápeš, laskavej čítateli, míchaj OFLAJN. V pondělí nejdřív. A že dyž sou v tý masti ty antibijo... Já vim, co v tý masti je a že mušim kvaltovat, překrátil sem lekárnici, už fakt postrašenej až na půdu. Ale nevim, KAM kvaltovat! A je teda v týdle republice vůbec ňákej flek, gde míchaj mastě a maj zároveň čtečku s VŠ - vobor elektronická čítanka? Jo, řekla ta, zas hrozně mílijusová, ale to už mě teda ani ždibec nerajcovalo, magištra. Na Karláku. Vodplazil sem se do tramvaje na Karlák, hned mi tam přepustila sedačku ňáká holka, asi už bylo i vidět, že mám haksny voteklý jak konve.

Na Karlák sem dorazil dorasovanej jak Švejk po budějovický anabázi. Jedna z nejvíc obrnemocnic v Česku, jedna z nejvíc obrlekáren v Česku a... jedna z nejvíc zakroucenejch obrfront v Česku. Do háje dechovkovýho – musim do esíčka na čekanou jak mysliveček. Lidi se kroutili z dlouhejch schodů až dolu do průjezda. Tu půlhoďku sem si ukrátil hranim se skleněnejma dveřma na fotobuňku. Sou fprostřed těch schodů. Dyž vás fronta za váma na ně moc nacpe, vodevřou se, a lidi uvnitř v teple nadávaj, že na ně táhne. Dyž ste moc daleko, nevodevřou se, ale lidi vás předběhnou, protože vartujete tak daleko, že to nevypadá, že ste ve frontě. Tak jsem to řešil celou dobu v tom vochranym pásmu těch dveří. Snažil sem se v jejich blízkosti nehejbat, ale dycky do mě někdo zezadu strčil, já se pohnul a dveře se rozkravily. Hned sem to schytal vod těch uvnitř. Pak sem to pořešil kompromisem, pustil sem před sebe jednoho nedočkavu, a dyž začal mrskánim vodevírat dveře, nadávali jemu.

Konečně sem byl u vokýnka. Než sem lekárnici podal recepis, vytáh sem z ní, esli míchaj masti, i tu mou, superantikontramultiextraunikátní. Podivala se na mě, jako dybych se v železářství ptal, jesli maj hřebiky. Takže míchaj! A prej na počkání! Ze srdce mi spad Gerlach, podávám jí recepis a vítězoslavnostně se rozhlížim po lekárně. Najednou mi něco neštymovalo, znáte to, takový to šimrání za krkem. Votočil sem se zpátky k lekárnici a vidím to Maroldovo panoráma v plný kráse. Vejrala do recepisu! Móc dlouho na to, aby sem nechyt krutou klepatici. A pak přišel rozsudek, protože todle byl už jasnej boží soud, enom mi to nedocvaklo dřívějc. ELEKTRONICKÝ RECEPISY TADY NEČTEME! řek ten bóží hlas shůry štítivě, jako by mluvil vo pornoliteratůře. Uprostřed obrlekárny jedný z obrnemocnic v pidirepublice. A gde jo, gde jo? zakňoural jsem slabym hláskem, protože takle se u mě projevujou těžký depky. Já nevim, vopáčila ta vyslankyně mýho duševního pekla... zkuste to třeba na Bulovce!

Vyšel jsem do sychravýho vodpůldne na Karlákplac, i dyž sem vstával k dochtorovi ráno v šest. A jaký gesta sem dělal vzdušnou čárou k ministerstvu zdravocviku, to fakt do slušňáckýho blogu nejde naškrabat.

Lempltonova cena

Udělovaná každej tejden za ukázkový hlupoňovství.

Za minulej tejden jí fasuje jedna velká firma na objednávání ubytování a dovolených. Pod článek vo terorismu, vraždách, násilí, policejních raziích a vůbec dost zoufalý situaci v bruselský čtvrti Molenbeek hodili reklamu na pohodový bejváky a dovču... v bruselský čtvrti Molenbeek. Ale titulek Adrenalin-přiďte pobejt! nigde, což je pro nás, krutý pumpovače adroše dost zmatkovací. Jo, googlový roboti jsou vostrý, jak viděj v článku slovo kytka, hned tam namastěj reklamu na pohřební věnce. Tak bacháček!

Autor: Josef Prouza | sobota 8.4.2017 8:04 | karma článku: 13.24 | přečteno: 390x

Další články blogera

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 41.17 | Přečteno: 6161 | Diskuse

Josef Prouza

Sex ve městě v roce 2018

Po přijetí zákona o sexuálním harašení, nejprve v USA (zde znám jako MeTooWin), pak v EU a tedy i v ČR, poklesl počet sebevražd obviněných filmových producentů, herců, zpěváků a politiků z 283 na slibných 22.

8.11.2017 v 15:05 | Karma článku: 38.34 | Přečteno: 2716 | Diskuse

Josef Prouza

Za komunistů bych šel zítra do důchodu už pět let předtím bych říkal: Já už to mám za pár

A jako vždycky by na mou počest rozsvítili Pražský hrad, vyzdobili ulice vlajkami, i vojenskou přehlídku a ohňostroj mi uspořádali a spoustu blahopřejných projevů ke mně měli. Až bych se zase červenal a říkal: To nemuselo bejt.

6.11.2017 v 10:10 | Karma článku: 40.96 | Přečteno: 2711 | Diskuse

Josef Prouza

Kladivo na slunečnice

Vyvrátím vám všechny hnusný pomluvy, který se šířej o nás, laskavejch sluníčkářích. Ty vaše xenofobní, odporně rasistické bludy, to vaše kladivo na slunečnice, překřížím teď srpem faktů. Zhrozíte se, jak jste byli vedle.

3.11.2017 v 10:07 | Karma článku: 26.77 | Přečteno: 888 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Přemysl Čech

O tom, že kavárenští hodili pana Horáčka asi pro tentokrát přes palubu..

Milovník sázek a básník krásných písňových textů dostal 17.listopadu od bojovníků proti panu Zemanovi jasně naznačeno, že pokud vsadil na sebe, tak že pro teď nevsadil na "koně", který má podle nich soutěžit a vyhrát.

19.11.2017 v 12:39 | Karma článku: 10.11 | Přečteno: 109 | Diskuse

Jan Dvořák

Nová kniha M. Zemana nebude ležák, ale bestseller

Na Vánoční trh přichází nové dílo Miloše Zemana, jímž poněkolikáté oživuje tradici svého rovněž literárně nadaného předchůdce Zápotockého a jeho Rudé záře nad Kladnem či Barunky a další krásné literatury

19.11.2017 v 11:50 | Karma článku: 12.80 | Přečteno: 315 | Diskuse

Vladimír Zeman

Mediální guláš.

Už je to rok, co Trump vyhrál americké volby. Přesto se regulérností voleb stále zabývají nejvyšší orgány bezpečnosti USA. CIA a kongres. On je prý ovlivnil Putin. Jak?, to nikdo neřekne, napsal na twitter, že by se mu líbil víc

19.11.2017 v 11:42 | Karma článku: 14.72 | Přečteno: 157 | Diskuse

Karel Stýblo

Po volbách lépe a radostněji.

Znova, péče o veřejné blaho, se blíží k páchnoucí díře. Znova všechny ty sliby čekají ve frontě, aby je naši nově „vyvolení“ svým voličům dokonale zpolitikařili, znechutili a otrávili. Opět trpím příznaky otravy a protijed není.

19.11.2017 v 11:05 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 166 | Diskuse

Karel Januška

Úhel pohledu

V. Moravec se chystá na dnešní polední "objektivní" diskuzi v ČT. Pozval si předsedu ÚS p. Rychetského. Bude mne utvrzovat v tom, že žiji v právním státě. Mám o tom silné pochybnosti.

19.11.2017 v 9:20 | Karma článku: 20.09 | Přečteno: 380 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 32.77 Průměrná čtenost 1569

Projektový manažer, marketingový specialista, lektor tance, choreograf, scenárista, milovník tance a hudby, ženatý, 4 děti, bydlím v Praze a nejsem a nebyl jsem nikdy členem žádné politické strany.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.