i u nás dma byl hazard na denním pořádku, jen jsme hráli o sirky. Táta byl famózní karbaník a ve hře neznal bratra, natož ženu a dcery. Jeho věta, kterou říkal po každé hře mamince "no tak vidíš, Mařenko, zase jsi to prosrala," mi dodnes zní v hlavě...

Jak by řekl Horác z Limonádového Joea: A karban! Pošilháváním do cizích karet při chatrném osvětlení jsem přišel o zrak.

Jo a ruletu jsme měli doma také..i dostihy a sázky. Už mě zatahovali i do pokeru a mariáše.

Jen 3 příspěvky v diskusi? Přitom má tento blog všechno-humor,vztek,slzy,poučení,životní moudro,pohrdání..

Je skvostně napsán,Pepé

Díky, Šárko. Žen, provozujících hazard, je nějak daleko míň než mužů. Ale když se hazardní hráčka povede, tak to stojí za to. Např. moji oblíbenkyni Suvari (to je ta mladinká herečka z Americké krásy, obsypaná květy) jsem viděl hrát vášnivě poker v Las Vegas s dalšími známými herci. Svítily jí oči a hrála mistrně.

Vloudila se lehce melancholická nota, ale moc dobře se mi to četlo.

A ano, když se člověk nenechá zlomit, leccos se mu zvládá líp! :)

Díky, Jano, tohle je skutečně vzpomínka lehce melancholická. Nevím, co bych za to dal moci si znovu sednout ke stolu a zahrát si třeba komando s otcem a svými dvěma bratry. Bohužel už dva z tohohle osazenstva mastí karty někde v nebi.