"S úsměvem jde všechno líp." Něco na tom je, - a je to vtipné...Ale "kam bychom došli - kdo to ví," vývoj se zastavit nedá... A dnes? Cestovat po světě můžeme - koho to baví, a kdo na to má, mandarinkami (i když jsou často nedozrálé)-, se můžeme cpát nejen o Vánocích... Zato ́švestek, hrušek a jablek (domácích a levných), je nedostatek. A dožíváme se vyššího věku, protože jsme v mládí namísto vysedávání u PC lozili po stromech a živili se domácím chlebem .namazaným sádlem se škvarkama. A o děti také nebyla nouze, příroda to zařídila sama, podle jejího vlastního uvážení. Namísto antikoncepce - svatba, a starejte se omladino... Nejen o potomstvo. ale i o to, kdo vám bude za pár let vydělávat na vaše důchody...

Karma...

Pan autor zapomel, ze rocniky ktere odchazely do duchodu v letech sedesatych a sedmdesatych benefitovaly z t.zv. "baby boomers". Ted ti kteri se narodili za valky a v letech po ni. Patrim k tem valecnym rocnikum a byli jsme vysledkem casteho zatemnovani, za valky kvuli naletum a po valce kvuli vypinani el. proudu. Po tme se nedalo nic moc delat a tak vysledkem jsme byli my, pocetna tehdejsi generace. Spousta lidi do duchodoveho fondu platila a mene benefitovalo. Dnes je to obracene, malo mladych aktivnich plati dane a spousta starych chce duchod pobirat. Nechci to, ale svadet jen na komunisty, je to problem vsech vyspelych zemi.

Gratuluji. Prostě jste dal jinou formu nostalgickému povídání, kterého je plný internet.

Je mi 59, na rozdíl od některých diskutérů ve Vašem článku nevidím žádný stesk po bolševickém režimu, ale prostě jen nostalgické vzpomínky na mládí a dětství. Jen kromě těch přehlídek, o kterých psal p. Dvořák, mě zarazilo ještě to namáčení per do kalamáře. Podle mne nejste o moc starší a my jsme od začátku psali plnicími pery, která byla běžně k dostání. Díru v lavici na kalamář jsme sice měli, ale už dávno nevyužívanou. Kdo zvládnul plnicí pero, směl psát čínskou propiskou (jinou ne!), kterou také nebyl problém sehnat. Až nějak od třetí třídy jsme směli psát i obyčejnými propiskami - to už jsme si připadali jako mazáci.

S tou vojenskou přehlídkou jste to v návalu nostalgie přehnal - pokud jste ovšem neslavíval narozeniny v SSSR, u nás bývala jen 9. května.

Ano, v předvečer VŘSR byl jen lampiónový průvod. Byl jsem dvakrát, v první a druhé třídě. Dodnes vidím před očima ty pošmourné deštivé podvečery. Obešly se dva bloky a potom se zaplnily všechny "čtyřky" hospody v okolí, kde si rodičové dali několik grogů a nám dětem koupili bublinkatou limonádu.

Takový remake Malého Bobše.Dnešní děti budou za šedesát let taky nostalgicky vzpomínat. Jde jen o to, kdo na to má tolik času.

Doba je opravdu strašná ! Musíme se na ni dokonce dívat v průměru o 7 let déle - jak říkají statistiky dožití ! I já mám pocit okradení - Všelidové hrady a tvrze už mají své vlastníky, kteří o ně pečují ! Podobně mne mrzí zlepšující se životní prostředí. Na ostravsku v rekordech sice pokračují, ale je to o minimech emisí a prachu. I řeky jsou nebezpečné, cosi tam pluje, snad i ryby. Už se ani nebuduje ! Zavilý kapitalista hospodaří a dokonce s méně lidmi vyrobí více ! I tak mu to nefunguje - nemá lidi ! Nic osvědčeného nefunguje i K.Marx selhal ! Očekávaná chudoba se nekoná - pravda, kdo se snaží, tak si ji i vyhledá ! Nevím, taky jsem smutný, navíc ty barevné fasády, vzpurně se tyčící chodníky, i pomatení mladí lidé si staví své RD ! Katastrofa - v nájemním bydlení je pouze 20% populace ! Řešení vidím ! Zažnu si svůj lampion a vyrazím do ulic ! Není možné, abych neobjevil nějaký zapšklý - zaplivaný , šedý kout svého městečka ! Bylo to tak krásné, můj milý socialisme ! ....

Pane Buček velké bravo. Přesně tak to je. Škoda, že si to někteří nepamatují. Nebo nechtějí?

A zase rudá galerka perlí.

Kdyby komunismus vydržel do dnešních dnů, považovali bychom i takovou Venezuelu nebo Severní Koreu za ráj na zemi.