Dnešní mladý zkazily písňový texty

Přišel jsem na to, proč mladý jsou dneska tak přízemní, s primitivníma depkovejma názorama. Za to můžou dnešní písňový texty, soukaný do jejich hlav horem dolem. Psychologický poradny a psychiatrie praskaj ve švech.

Vidim na ulici holku, jak se sluchátkama na uších přechází těsně před rozjetym kamiónem ulici. Úplně slyšim, co si pere do uší, asi tendle rap: Není čas na beef, duše temná jako vrána… Sjíždim kolama, řekni mi, kolik to bude stát. Ať bejby mama kolem krku brilianty má. No jasně, a holka se hned projektuje do temný vrány a má depku, že nemá kolem krku brilianty. To my jsme maximálně narvali holce kytku z vobecního parku – a jak byla šťastná u písničky Kytky se smály a vánek si vál, když jsem se nad tebou sklonil. Když dneska kluk zarapuje, že potřebuje bad bitch, co mu bude oporou, a ne mlejt h*vna, musí bejt samozřejmě každá zralá na psychinu. My jsme vyvolenejm zpívali Stůj, při mně stůj, ať tvou dlaň cítím, čím voní vzduch, myrtou a kvítím. Nebo Děkuji, bylo to krásné, děkuji. Když už jsme přece jen vohodnotili holčičí vzhled, tak jsme jim řekli jenom: A všechny v sexy tričku postavičku měly ham ham. No prostě príma štace, inspirace k maturám... To dneska ňáký holce říct, hned máte na krku sexuální harašení. Ale místo toho uslyšej: Dej svojí ass na můj face, baby. No já říct v mládí nějaký přítelkyni, aby mi strčila pozadí na obličej, nezastavil bych se ani u Balatónu. A bacha, když se dneska nějaká ozve. Zaprotestuje a zpěvák jí hned suše oznámí: Ještě slovo, hledáš zuby. Tak postavičku ham ham ocenit nejde, ale odporný násilí, to jó? To jsou dneska milostný konverzace!  Smoke z jointu mi čoudí, čůza je dobrá, dobře se kroutí. No to je vyznání jak vod Romea. A aby holka nepochybovala, vo co pude, tak doplněj: Nečekej ode mě nic víc než sex. Když budeš chtít, můžeš zůstat do rána. Nezměnilo se nic odposledně, dávno je konec mezi náma. Taky jsme se občas s nějakou rozešli, ale vždycky jsme se aspoň taktně vymluvili, třeba: Lásko, mně ubývá sil nebo, když přece jen došlo na nevěru, tak jemně: pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy, podved' jsem všechno, o čem doma si sníš, teď je mi to líto. A to i když nám to líto vůbec nebylo. A nejspíš jsme řekli Skončili jsme, jasná zpráva, není komu z okna mávat, kdy byla láska poeticky zobrazena jako vyvanulý sprej.

A ano, občas se i v naší generaci vyskytly holky víc do větru. Ale žádná neuslyšela: Říkám, k*rvo, drž hubu, zatáhni rolety, ať máma nepozná, žes nepřišla na krokety. Fuj, třikrát fuj. Pro nás byly takový lehčí dívčiny jen prostě… bludičky: Je ráno žal a prázdnej sál a vítr vzal si Júlii. Věděli jsme, že: Tak tady v diskotéce lásky vzplanou/a někdy mají trochu krátký děj,/trvají chvíli a pak na shledanou/Co my s tím naděláme, pane diskžokej? Nedělali jsme s tím nic, prostě některý lásky končily v křoví u diskotéky. O prodejný lásce ani nemluvě. Ani jasný šlápotě jsme ale nikdy nezazpívali: Dívej se na tu bitch, ona myslí, že je hvězda, suckuje dicky od města do města. To ani překládat nebudu. Taky jsme občas použili cizí jazyk, ale zásadně jen typu Babaléjo la Mumuland, Babaléjo la Mumuland. A každá rozuměla. Když už jsme o nějaký prodejnější zazpívali, tak jen v poetickym náznaku: Má vlasy do pasu a jen tak pro radost/nabízí ortel nebo spásu. /Má vlasy do pasu a jen tak pro radost/nabízí ortel nebo spásu/v bitvě o Karlův most. Cejtíte ten rozdíl? A dnešní mlaďoši klidně svý lásce vyhrožujou, když není hned svolná k sexu: A pussy si koupim, když jinak to nepůjde, jinak to nejde. Pussy už vůbec překládat nebudu, to můžou jen prezidenti. Jasně, byly mezi náma kdysi i holky, co se jim dneska říká zlatokopky. Těm jsme taky jen naznačovali, že je budem sponzorovat: K tvým nohám přátelé dary snesou ti a ty si máš jen žít. A dneska hned zpěvák vysype: A klidně ti to řeknu v dolarech. Všechny goldy pro tebe, vždy, co chceš, na sebe. Ubohá přímočarost. Jasně, že jsme sponzorovali i vohozy svejch buchet, ale decentně: Růžovou ti krinolínu, koupím dítě mé, až půjdem spolu na veliký bál. My, míň majetný, jsme nabízeli: Koupím ti párek poštovních holubů, pošlu ti dárek, čekej ho u dubu. A dovedete si představit, že by třeba Karel Gott zazpíval vyhlídnutý kočce: Nech mě dělat to, co chci, nech mě m*dat další ženy, nech mě hulit mojí trávu, nech mě dělat moje many. Ani náhodou, maximálně zapěl, že tíhne duší k lady Carneval, co má oči zaváté nebo barvy holubí. A když potom v jeho vile chovala se zhůvěřile, dal jí do trezoru, ať v klidu dřímá. Nedejbože, že by jí naznačil, že je slavnej zpěvák, tímhle štěpnym textem rappera: Od šesti do šesti přesnej jako G-shock. Nemluvim o ničem jinym, jsem totiž popstar, pí*o. To by dotyčná vomdlela jak špalek. Vůbec ty dnešní rýmy typu dží-šok – p*čo. To my jsme měli jiný textaře. Třeba takový Ringovo Zapomněla, vážení, na jahody mražený, na jahody mražený v igelitu balený. Nebo pecka rým Ladylou, ladylý, medvěd sedí na větvi. Popřípadě Otoč se má milá dozadu, sedí tam papoušek kakadu. Všecko našlapaný poezií a hlubokejma myšlenkama.

A ty ideály mladejch! Já jsem taky balil holky, u stánků na levnou krásu smál jsem se poctivě času, bouřil se neposlouchal. A čekal, kdy se podaří, co podařit se má a přídou ty poupata. Ale nikdo nešel, všecky byly na spartakiádě. A věděl jsem, že chci žít nonstop, krásně a nonstop a s tím, co přijde, mám chuť se rvát. A dneska? Nonstop high, tak nebuď shy. Učím ji v noci řídit, stopadesát, GTA. Jsem nonstop high. To je úroveň! Svízt holku v bouráku, no to eště možná, to fungovalo na všecky generace. Ale pěkně polehoučku: Cink, cink a ratata! To moje stará kára, aerovka červená, ulicí uhání. Taky jsme na to občas šlápli, ale s přísnym dodržením pravidel: Dva roky jezdím bez nehod/s větrem se honím o závod/na moje obutí/je spolehnutí/a motor má vždy správný chod! Ale dnešní mladý? Zašlápni plnej, k*kote přidej, zašlápni plnej a na všechny m*dej. S chováním řidiče, nad kterým by VB už vytahovala pendrek a plexištíty: A vole, nemůžeš mě sundat. Každej ví, jaká jsem agresivní k*nda. Žádnej div, že to končí v lepšim případě záchrankou. Ale i tady je všecko jinak. My jsme si v záchrance zpívali po vzoru seriálu Sanitka: Příteli chvátej SOS, ať jsem i zítra čím jsem dnes. A rappeři? Dvě ráno, letim tmou zku*venou sanitkou.

Už vám asi začíná bejt jasný, proč jsou ty dnešní mladý holky na prášky? Důkazů, že to vane z textů, jsem snad snes dost. Porád platí, že holky těžší to maj. S těmadle „nápadníkama“ musej kráčet vod depky k depce. Já vim, že dnešní doba není zrovna zlatej věk. Ale nesmí se to s těma traumatama přehánět. I když jim rapper hučí do sluchátek: Žádný pozitiva, p*čo, jenom temnota. Místo toho, aby vábení dnešních vostrejch hochů odrazily s Vlaďkou Prachařovou slovama Nejdu, nejdu ven. Uznejte aspoň, že po poslechu tohodle zaprášenýho hitu si fakt nebudete chtít podřezat žíly. Za to ručim!

Všechny citovaný rapperský texty tady: https://www.youtube.com/watch?v=M9kTee7dld4