Hnutí MeToo zažehl Karel Gott, levicová srdce zase Čína

V Las Vegas, kde Karel Gott působil v roce 1967, neměly americké ženy tehdy na růžích ustláno. Zachránil je. A české levicové pokrokáře může spasit už jen čínská inspirace. Nemají to umělci v Česku jednoduché. Tak spěchám na pomoc

Když božský Kája poprvé zazpíval v Las Vegas skvostně píseň Sou fár, původně z filmu Limonádový Joe, Američanky v hledišti šílely. Nejen Mistrovo podání, ale i text je mocně chytil za srdce a začal burcovat. Píseň se okamžitě stala hymnou bojovnic za práva žen a její hlavní slogan MeToo se při padesátém výročí prvního Mistrova uvedení Sou fár v Las Vegas vetkl do titulu nového hnutí ujařmených, ale hrdých feministek. Ano, jeden český Karel dal světu slovo ROBOT a druhý Karel zase METOO.

Nesmírná popularita písně-hymny byla samozřejmě komunisty v Československu ignorována a vše bylo trapně jako vždycky ututláno. Dokonce původně srozumitelný anglický text písně už před natáčením Limonádového Joea v roce 1964 nemohl být jako propagace západních vzorů uveden a musel být na zásah cenzorů změněn na nesrozumitelnou svahilskou angličtinu. Textař Jan Rychlík tam však svůj nehynoucí vzkaz přeci jen propašoval. A Karel Gott ho pomohl předat jako pochodeň dál. Když divačky v Las Vegas strhly všechny ostatní do naprostého šílenství a v extázi pěly nově zrozenou feministickou hymnu, mohl Karel po vzoru Mozarta hrdě prohlásit: Mé Američanky mi rozumějí!

Já, protože svahilskou angličtinou mluvím běžně, aspoň angličtí rodilí mluvčí mi to tvrdí, vám mohu poselství písně v doslovném překladu zprostředkovat. Tady je:

Už chápete? A nyní si vychutnejte svahilskoanglický originál v plné kráse, včetně mnohokrát zdůrazňovaného MeToo v textu. Nádhera!

I v samotném filmu Limonádový Joe je poselství feministek pevně zakódováno. Třeba zde:

Jiní, i nejšpičkovější čeští umělci, mají ještě značné rezervy. Naše vysoká očekávání od české umělecké avantgardy zůstávají nenaplněna, plácá se v bezvýrazných, nikoho nenabuzujících a utahaných písních, zrýmovaných agitkách a zoufalých pokusech o „poselství“ světu. Jak mají čeští Zelení vzplanout pro věc, songem Zelená je tráva? Nebo Chytila jsem na pasece motýlka? Anarchisti a Antifa by potřebovali zcela jinou vzpruhu než  My Prahu nedáme, radši ji zbouráme nebo dokonce Pec nám spadla. Piráty určitě neposílí nějaké Čertví, kdy kotvy zvednem nebo krotká Zvonilka a piráti. Proč se vůbec celá česká levicová fronta, v Bruselu tak drtivě úspěšná, u nás pořád potápí, a komunisté a sociální demokrati už pomalu polykají andělíčky? Protože umělci, i když názorově často levicoví až hanba, nedovedou své báječné neo- a staromarxistické ideje vtělit do úchvatných děl, dokonce ani do těch úžasných skvostů z minulosti. Rád bych jim přihrál nějakou inspiraci, protože neumějí vyplodit nic jiného, než bezduché popěvky, maximálně zhudebnit prezidentův chorobopis nebo zrýmovat radar v Brdech, což vyznělo dost prkenně (parkanově). Jinde to přitom umějí úžasně. TAKHLE se dělá angažované umění, vy propagandističtí šumaři. Chcete příklad nade všechny? Co se stane, když vezmou do prádla milovanou Internacionálu umělci z Číny?  Začnou zlehka, dojmou srdceberoucí klavírní předehrou, ale pak to postupně rozpálí takovým způsobem, že se divákům rolují ponožky, dostávají se do extáze a burcující song v originální francouzštině i čínštině rozpumpuje davy k doslova nábožnému vytržení, že lze mluvit o davovém šílenství a absolutní marxistické nirváně. Upozornění: ačkoli jde o záběry z Číny, ten muž za piánem NENÍ Miloš Zeman! Tak tedy Poslední bitva vzplála v supermoderním hávu.

Takhle se to dělá, vy přizdibotkové!

P.S. Včera jsem byl na srazu bývalých spolužáků z vysoké školy. Zpívali jsme Kryla, Nohavicu i Hutku.

Až zítra ráno v pět
poručík řekne pal
škoda bude těch let
kdy jsem tě nelíbal

A tak jsem pozbyl anděla, on oknem uletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

Krásný je vzduch, krásnější je moře
Co je nejkrásnější, co je nejkrásnější, usměvavé tváře
Já vím, odporná oportunistická bramboračka. Však když jsem dnes ráno vystřízlivěl, zastyděl jsem se mohutně. Ještěže jsme si nevzpomněli na Prodanou nevěstu s tím odpudivým rakousko-uherským fízlem Sabinou, co se prodal kvůli jedné dívce za dukáty. Slibuji, že už se na alkohol ani nepodívám.