Česká hymna se olympionikům nezdá krátká, nebojovná a utahaná náhodou
Pro krutou pravdu musíme zpět do třicátých let 19. století, kdy za účetním 28. pěšího pluku Josefem K. Tylem (ano, Tyl byl předobrazem Josefa K. z Kafkova Procesu) přichází skladatel František Škroup, aby si přečetl první verzi jeho nové divadelní hry. Vstoupil do Tylovy kanceláře v kasárnách na pražském náměstí, které bylo později přejmenováno na počest obou aktérů našeho příběhu na náměstí Františka a Josefa, což ale vychytralí Češi vykládali rakouským úřadům jako pojmenování po jejich mocnáři, takže to prošlo. Tohle jsme my, Češi, vždycky zvládali dokonale. Ale zpět, sedíme v kanceláři účetního, dnes butik s dámským spodním prádlem obchodního centra Palladium. Až tam zavítáte, pomodlete se za oba naše vlastence, zhruba v sekci podprsenek push up.
Tyl je unavený a vzteklý, protože právě dokončil revizi majetku - vojenských koní, postrojů a chocholů. A někde mu pořád falírují 4 jezdecké bičíky. Škroup mu zase vyčítá, že slouží cizácké rakouské armádě a vlastenčí jen po nocích. To nevěští nic dobrého. Konečně se Škroup zahloubá do Tylovy nové divadelní hry a celou ji na místě přelouskne. Když konečně zvedne od papíru oči, má je plné slz.
„Tak takhle ty vidíš český národ, Kajetáne?“ zahuhňá s plným nosem.
„A není to pravda, Františku, nejsme snad národ udavačů?“ odpoví rozčileně Tyl.
„Tohle má pozvednout naše vlastenecké nadšení?“ zanaříká Škroup. „To srazí národ ještě víc do kolen! Tohle já zhudebňovat nebudu, ne a ne. Okamžitě to přepíšeš! Možná občas někdo z Čechů někam něco nahlásil, ale vždycky v dobré víře, kterou úřady zneužily. Tenhle hnusný pamflet o českých udavačích by ti Karel omlátil o hlavu.“
„Kterej Karel?“ urazí se okamžitě Tyl.
„Sabina přece, náš mladý vlastenec. Slyšel jsem ho nedávno plamenně řečnit na schůzi spolku o zaprodaných nevěstách, které si berou cizáky.“
„Jen aby mu to nezůstalo,“ utrousil nakvašeně Tyl. „Nic přepisovat nebudu, a na oslavu češství už vůbec ne.“
„Ale to nebude tak zlé, Kajetánku, stačí to trochu proškrtat. Především ten odporný název Fízlovačka aneb Udání pro Čechy hračka. To musí ven. Ale pak už to bude jednoduché, vezmi si třeba tuhle písničku – Kde domov můj. Začíná to slibně, verše jsou to pěkný, ale pak´s to úplně zkazil. Přitom, při dobré vůli, stačí pár škrtů…“ A při těch slovech bere Škroup do ruky Příručku podkoního a škrtá podle ní úhledně každý druhý verš. „No vida, jak nám to vlastenecky prokouklo,“ pochválí sám sebe, protože Tyl uraženě mlčí. „Tohle se bude zhudebňovat samo, a bude to schlager!“ Pak si zamne ruce:„A pak ještě pár úprav a bude to.“ A Škroup se zvedl k odchodu. Aniž by tušil, jaké prokletí na nás seslal, že ještě po 184 letech nám v písni Kde domov můj bude něco chybět. Nejen délka, protože ji proškrtal na polovinu, ale i bojovnost, s níž tepala do zrádných Čechů. A nejen v hymně, všude, kam se podíváte, nám něco chybí. A to prokletí na nás seslal Škroup. Tak je to.
Dlužno dodat, že Tyl si dal později říct, proškrtanou a přejmenovanou verzi odevzdal, Škroup ji s chutí zhudebnil – a bylo to hit, tedy vlastně tehdy sukces. Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka znárodněla. Nevěříte, co vám tu vyprávím? V Palackého pozůstalosti, kam se jediný list původní hry dostal (právě s první slokou písně Kde domov můj), jsem ji objevil až já. Tady je důkaz – i se Škroupovými necitlivými zásahy, které z bojové písně udělaly kratinkou selanku.
Bohužel, Škroupova škrtací mánie nás neokradla jen o bojovného ducha a délku naší hymny. Vleče se to s námi pořád. Chcete pár příkladů? Nejen národní hymna trpí necitlivou redukcí. Třeba takové Národní divadlo. Víte, že Mikoláš Aleš navrhl pro zlatou kapličku původně kruhové obrazy? Z celého cyklu Vlast nám zbyly díky nějakému necitlivému novému Škroupovi, sedícímu ve schvalovací komisi pro výzdobu Národního divadla jen torza. Ať kouká šetřit, vzkázal Škroup 2 Alšovi a kruhové obrazy mu tehdy hodili na hlavu. Musel jít s cenou na polovic, ale nedaroval jim to. „Když půlka peněz, tak půlka obrazu,“ řekl prý tehdy pomstychtivě a odřízl z každého kruhového obrazu přesně půlku. A máme jen lunety, a nikdo ani neví, jak původní díla vypadala. Ale pozor, jeden celý kruhový obraz, tedy jeho kopie, se zachoval. Vychutnejte si původní Alšův nezmrzačený obraz dívek, které se v mistrovském kontrastu zrcadlí na hladině Otavy. Tenhle skvost jsem zase objevil v pozůstalosti Alexandra Brandejse, mecenáše, který chudého Alše podporoval a jemuž Aleš jednou za chutnou večeři věnoval kopii jednoho kruhového obrazu. A potom zhlédněte zmrzačené dílo v Národním divadle. Myslíte, že koukáte na lunety, ale koukáte na půlčíky, alšovský masakr nemotorovou pilou.
Anebo takový Bohuslav Schnirch. Víte, že i jemu komise Národního divadla seškrtala rozpočet pro jeho quadrigy? Ano, slyšíte dobře, quadrigy. Marně Schnirch komisi vysvětloval, že čtyři koně ve spřežení symbolizují čtyři formy divadelního umění: Operu, Drama, Tragédii a Komedii. A zároveň čtyři živly: Oheň, Vodu, Vzduch a Zemi. Houby se o jeho umělecký záměr starali, sprostě mu jednoho koně škrtli. Prý ať jde s tou Komedií do háje. A tak máme jen trigy. No, moc neuspořili, šetřílkové. Protože škrtli i Oheň. Schnirch se naštval, a ten Oheň na střechu přece jen dostal. Chtěl si taky škrtnout? Víte, že jako poslední slezl při požáru ze střechy divadla, dokonce akrobaticky po hromosvodu? Musel ten Oheň na střeše aspoň jednou vidět. Náhoda, že?
A Hynaisovi taky zatopili, oponu pro Národní divadlo mu sice zaplatili celou, ale už mu neřekli, že kvůli úsporám ve zlaté kapličce snížili strop. Takže musel stříhat. A to ani nemluvím o tom, že jsme málem neměli zlatou kapličku, ale lego, protože zlatá se zdála Škroupovi 2 v komisi drahá a navrhoval použít levnější rumělku. Mohl bych pokračovat donekonečna – je snad Staroměstská radnice celá? Máme snad pořád Československo? Jen se Čech otočí a už mu něco ufiknou. Proto pořád mrmláme, včetně olympioniků. To ten Škroupův duch. Čert aby to spral.
P.S. Českou státní hymnu mám moc rád. Tak, jak je. A Národní divadlo taky.
Josef Prouza
Dámský přirození jako dopravní značka? V pohodě, voddělí to zrna vod plev
Tendle rok je v EU zaváděná nová dopravní značka s kosočtvercem. Začali s tím ve Francii. Tak buď jde o nechutný lobování Renaultu na francouzským ministerstvu dopravy nebo nám tadle značka má napovědět, pro koho je. Vyberte si.
Josef Prouza
Tak a dost kopání do vlády! Přichází soucit
Kdepak jemné okopávání kotníků! Vláda dostává rány zleva, zprava, pod pás, do slabin. Místo pochval a potlesku urážky, smích nebo rovnou výsměch. A tolik dobrého již vykonala, což vám tu hned předestřu. Sledujte!
Josef Prouza
O Zlatou mříž -vtipy do smutné doby
Vykročte do dalšího dne s úsměvem na tváři. Ale jestli vás rozesměje zrovna tohle, to tedy opravdu nevím. Ale doufám.
Josef Prouza
Z elektromobility je elektroMo… -by Dick
Děva Evropa se zamilovala do černého galána a teď se diví, že ji veze do pekla? Jak se mohlo stát, že evropským automotive obchází strašidlo demotivace a i nejvýznamnější automobilky stahují kalhoty, když brod je ještě daleko?
Josef Prouza
Experimentální dvojvideoblog Trizuljak-Prouza: Já jsem zapomněl
Občas na blogu idnes spojí své síly někteří blogeři. Většinou dvojblog. Tento příspěvek jde ještě za tuto hranici a vzniklo společné video, kde promlouvá excelentní fotograf a výtvarník M.Trizuljak a textem a zpěvem J.Prouza.
Josef Prouza
Naši rodiče nás schválně ohrožovali na životě i zdraví
Co já to měl za zploditele! Cynické, k našim křehkým životům lhostejné a bezohledné. Vystavovali nás nebezpečí, jak jen to šlo, hnali nás do náručí vrahů, prznitelů a jiných hrozeb. A bylo jim to fuk. Dnes je to jiné, ufff!
Josef Prouza
Vždycky jděte proti proudu – i když je to fuška
Já to dodržuju absolutně, jedině zády k masám, deru se jen proti davu, zásadně jinam, než zástupy. Občas to, pravda, ženu do extrému, ale nemůžu si pomoct. Každou chvíli sice trpím, ale pro přesvědčení se trpělo vždycky.
Josef Prouza
Povinností krásných žen je podělit se o svou krásu s co nejvyšším počtem mužů
Tohle řekl, tuším, kdysi Franta Ringo Čech. A jak znám Ringa, neměl na mysli fotku z dovolené na instagramu nahoře bez, ale „podělení“ se vším všudy. I vy můžete mít jakoukoli krásku, protože je tu nové hnutí No women unavailable.
Josef Prouza
Tak ale teda! Hranolky s kečupem za 259 Kč? Komu tady hrabe?
Zajeďte do Českýho Krumlova a dejte si do nosu. Peněženkou. Úplně prázdnou to prej moc nebolí. Když mi kamarádka sdělila, že na Lipně je k mání svíčková za 957 kaček, nevěřil jsem. Ale mail vod bráchy mě už totálně vochromil.
Josef Prouza
Něco ilustrovaného humoru do lustrovaného Mordoru
Aktuální vtípky na nekorektní témata. A neberme se vážně, protože kdo sám sebe si hluboce považuje a vnímá se přísně a vážně, jen nevidí, jak je směšný.
Josef Prouza
Dnešní mladý zkazily písňový texty
Přišel jsem na to, proč mladý jsou dneska tak přízemní, s primitivníma depkovejma názorama. Za to můžou dnešní písňový texty, soukaný do jejich hlav horem dolem. Psychologický poradny a psychiatrie praskaj ve švech.
Josef Prouza
Kvíz: jak znáte novotvary z poslední doby?
Kdekdo tuší, co znamenají nové výrazy jako „chcimír“, „dezolát“ nebo „kremlobot“. Ale tak snadné to nebude. Odlehčený kvíz pro znalce novotvarů z poslední doby. Rozumíte jim? Vyzkoušejte si vše v malém kvízu, který vás otestuje.
Josef Prouza
Jak mi lékařka z pobytu u moře udělala tábor hrůzy
Když tu kolega bloger Ravek líčil děs letošní dovolené v zahraničí, zvednul jsem hozenou rukavici a štafetu „je to šílený, ale aspoň zas bude o čem psát“ posílám dál. Pokud právě balíte na dovolenou (nedejbože do Itálie), nečtěte.
Josef Prouza
769 dotačních titulů a 769 korun důchodcům ve valorizaci
Sdělit občanům, obývajícím českou kotlinku, že jim musíme „udělat škodu ráznou, uřezat jim kapsu prázdnou“ dle dávné říkačky, je tabu. I když i prezident NKÚ M. Kala prohlásí, „že země zdegenerovala z tržní ekonomiky na dotační“.
Josef Prouza
Vtipy O Zlatou mříž - kudy premiér neprojel
Dnes se z nové hrsti fórků dozvíte, v jakém jazyce je třeba zveřejnit volební programy, kdo zvýšil poplatky na WC nebo na co je třeba dávat pozor při prohlídce Hradu. Také okusíte vzpomínky na budoucnost, co si špitají mladí, atd.
Josef Prouza
Běž domů, Ivane, čeká tě Michailidu, žena z lidu
Pirátský šéf Ivan Bartoš označil „jako zcela nevhodné“ účinkování Pirátky Michailidu na Dnech antikapitalismu marxistické Nadace Rosy Luxemburgové. Znamená to, že se v pirátské straně rozpadá významná frakce Společenstvo dredu?
Josef Prouza
Mladý vám nerozuměj? A jak s nima mluvíte?
„Ten náš mladej vůbec nerozumí, co mu řikám!“ rozčiloval se v tramvaji jeden postarší chlápek. Musel jsem se zasmát. Taky jsem míval občas pocit, že na potomky mluvím svahilsky. Ale to všechno po přečtení tohodle blogu bude jinak!
Josef Prouza
Zavržení, Pochyby, Tolerance, Respekt… a pátým jezdcem je Strach
Těchto pět pojmů má k sobě blíž, než by si možná někteří připustili, a hranice mezi nimi jsou překvapivě tenké. Možná i proto jsou tak lehkovážně zaměňovány, i když důsledky mohou být tragické. Čtyři nebo 5 jezdců z Apokalypsy?
Josef Prouza
Já rád Karla Třetího, to je něco lepšího…
... ušije mi šněrovačku ze samýho zlatýho. Mediální šněrovačku, samozřejmě. Kdo si na sobotu 6.5. nenaplánoval meditaci v poustevně, odstíněné od elektronického smogu, musí počítat s tím, že skončí v mediálním britském závalu.
Josef Prouza
O Zlatou mříž - jak se Horymír ocitl na demonstraci
V dnešní sérii obrázkových fórků se dozvíte, jak se vladyka Horymír ocitl na protivládní demonstraci, kdo škrtá v příjmech státního rozpočtu, proč nová grafika digitální kalkulačky odchodu do důchodu propadla, co je UPŠOUK atd.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 277
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3399x