První jednání o německé vládní koalici po volbách skončilo rvačkou. Neuvěříte, kvůli čemu!

9. 10. 2017 10:10:01
K prvním rozhovorům o koalici po německých parlamentních volbách, nazvané podle stranických barev Jamajka, se sešli předsedové tří stran. A byl to masakr!

Nejprve krvavému vyústění nic nenasvědčovalo. Zástupci stran Anděla McOrwelová (strana Cédéčko), Kristián Slintner (Svobodníci) a spolupředsedové strany Zelí Simona Petardová a Džem Zdemír společně zapěli píseň Sun of Jamaica, kterou si zvolili za neoficiální hymnu nové koalice. Berlínským sálem Schutzputz rezonoval mohutný chorál:

Sun of Jamaica, the dreams of Malaika
our love is my sweet memory
Sun of Jamaica, blue Lady Malaika
Someday I'll return, wait and see
(Slunce Jamajky, sny o Malajce
Naše láska je mou sladkou vzpomínkou
Slunce Jamajky, modrá Paní Malajka
Jednou se vrátím, čekej a uvidíš)
„Ano, vrátili jsme se, a vy, milí Němci, teprve něco uvidíte,“ zahrozila směrem k Sasku Anděla, dříve zvaná Mutti, nově Lejdy Malajka. A navrhla pokračovat fyzminutkou nenávisti. I tady opanovala prostor naprostá shoda a účastníci schůzky si svorně zadeklamovali říkačku: „ÁefDé, Honza jde, nese pytel mouky, Mutti se raduje, že bude péct vdolky. Mutti vdolky nepekla, ÁefDé jde do pekla.“

„Máme tu první bod k projednání,“ zahájila po déletrvajícím potlesku po fyzminutce nenávisti Anděla. „Naše stanovisko k migraci.“ Slovo si ihned vzala Simona:

„Všichni se shodneme na naprosté nutnosti pokračování migrace do naší země. Celá země musí vypadat jako berlínský Neukőlln, já už drogy ani jinde nekupuju.“

„Ano, můj Malý Istanbul,“ zasnil se spolupředseda Džem Zdemír, jinak Turek.

„Ráda bych tady ocitovala názor mé kolegyně Štefi Berkdebergové,“ pokračovala Simona. „Věřím, že v průběhu dvaceti, třiceti let Němci nebudou v našem městě většinou. Budeme žít ve městě, které se bude vyznačovat mnoha národnostmi, budeme žít v superkulturní společnosti. To nás čeká. A já se chci vyjádřit jasně: Tak je to správně!“

„Ano, pracujeme na tom,“ odvětila Anděla, i když poněkud suše. Kristián se na židli lehce neklidně zavrtěl, ale neřekl nic.

„A dále navrhuji, abychom náš vítací program obohatili o nové body,“ pokračovala Simona, „například prosazení návrhu jiné mé kolegyně Skáčka Helekellerové. Spravedlivě přerozdělit uprchlíky i do východní Evropy. Navrhujeme stěhovat celé syrské vesnice, aby se například v Tschechei necítili opuštěně a rychleji si tam vytvořili vlastní kulturu a zapustili své islámské kořeny.“

„Kolegyně, výraz Tschechei používal pro Česko Hitler, musíme s tím opatrně,“ zakašlal významně Kristián.

„Jó?“ podivila se Simona. „Ale náš návrh na stěhování celých vesnic přijímáte, ne? My už jsme přichystali zcela konkrétní návrh na přestěhování vesnice Casablanca do toho Česka, jak říkáte.“

„Určitě ano, jen nevím, jestli zrovna Casablanca,“ zapochybovala nahlas Anděla. „Není to v Sýrii, ale v Maroku, tam se nebojuje, to by se jim asi nelíbilo.“

„Co máte proti Maroku?“ ozval se Džem. „Marokánců je v Evropě nejvíc – 2,3 miliónu, nás, Turků, jen o něco míň, a asimilujeme se výborně, podívejte se na mě. Dotáhl jsem to až na spolupředsedu strany Zelí. Válka není podstatná, hlavně, že pomůžeme trpícím.“

„Tak ano,“ zasnažila se o smířlivý tón Anděla. „Ale radši ne hned Casablanca, má přes tři milióny obyvatel, to by řekli, že to není vesnice. Jejich Prag má jen přes milión. Tuším, že by to nevydejchali.“

„Aspoň by se to urychlilo, a může to bejt jen sto tisíc, aby se Čechůni nelekli. Pak by pozvali příbuzný na základě zákona o scelování rodin, a to už by ty tři miliónky hodilo,“ odsekla Simona. „Podle odhadu Eurostatu do Evropy dorazí v příštích pětašedesáti letech 72 miliónů uprchlíků. To se bude muset někam nafrkat, ne?“

„To ano, ale kdo z nás tady bude za 65 let, že?“ řekla Anděla. „A ten Eurostat jen straší lidi.“

„Není to náhodou oficiální statistická agentura EU?“ zeptal se Kristián.

„Bez obav, já už si s Macronem udělám v Bruselu pořádek,“ uklidňovala přítomné Anděla. „Takže shoda? Můžeme dál?“

„Jo,“ zabručeli ostatní.

„Tak dál tam máme životní prostředí,“ pokračovala nevzrušeným tónem Anděla. „Atomové elektrárny jsme zrušili...“

„... to jste opráskli od nás,“ vyskočila Simona. „Nakupujete věci do svýho volebního programu od všech dalších stran jak u Lidla.“

„No a?“ usmála se Anděla. „Tím líp se teď shodneme, ne? A s tím Lidlem pomalu, to umazávání křížů z řeckejch kostelů jim moc nepomohlo, i když jim multikulturně rozumím. I obchodně to chápu, nakupujou u nich všichni, nikdo se nepohorší. Nedávno našli v Anglii bombu v londýnským metru – a byla v tašce z Lidlu.“

„Správně umazávaj, kříže jsou provokace,“ vyskočil Džem.

„Tak zpátky k životnímu prostředí,“ uklidňoval všechny Kristián. „Co to nahrazení aut na benzín a naftu elektromobily?“

„Určitě, a ne až za léta, ale hned. U nafty už zejtra. A zrušit všechny elektrárny, atomový i uhelný, včera bylo pozdě. Přes to náš zelnej vlak nejede,“ zabubnovala prsty do stolu Simona. „Dusíme se.“

„To asi úplně nepůjde,“ poškrábala se na hlavě Anděla. „Hnědo-, černouhelné a jaderné elektrárny pořád zajišťujou skoro 70% výroby elektřiny. A když málo svítí slunce a nefouká vítr, tak výroba klesne i o 40%. Musíme to hodně dotovat, ty alternativní zdroje lezou do peněz.“

„Zacálujou to daňoví poplatníci... nebo je snad někdo proti?“ rozhlédla se po zúčastněných Simona. Nikdo nic neřekl. Od čeho jsou daňové ráje, že? „No a to se teď, co budeme ve vládě, šupem změní,“ zasmála se spokojeně Simona.

A Džem dodal:“ A elektromobily budou jediný, který tady budou jezdit. Pryč s uhlím a jádrem!“

„Elektromobil spotřebuje při skromných jízdách do 1000 km měsíčně asi 2MWh za rok. Při počtu na 50 miliónů aut u nás to je sto miliónů MWh ročně,“ spočítal nahlas Kristián.

„Nezajímá, my to chcem a tak to bude, a když nebude foukat, bude se jezdit na kole,“ zatvrdila se Simona.

„Já do Bruselu jezdit na kole nebudu,“ ozvala se vzpurně Anděla. „Než bych tam dojela, islamisti by tam spáchali další tři atentáty.“

„Kdo mluví o vás, Barosso z EU taky řečnil o snížení spotřeby aut, než se profláklo, že sám jezdí v obřím SUV,“ usmál se Džem.

„Jo, a přinutíme Francouze, aby atomový elektrárny zavřeli taky,“ pokračovala Simona.

„Půjdete to s Macronem vyjednat vy, ano?“ řekla pomalu Anděla. „Oni vyrábějí z jádra pořád přes 70% spotřeby.“

„Klidně, Macron je fešák, a s fešákama já si rozumim,“ kývla Simona. „I kdybych měla na chvíli zapomenout na svý feministický zásady.“

„Tak vyřízeno. Ještě někdo má nějaký bod k projednání? Já trochu spěchám, večer dávají v televizi film Rosamunde Pilcher Láska nad propastí, zvedla se k odchodu Anděla.

„Cože?“ zbrunátněla nečekaně Simona. Vyskočil i Džem. „Chcete říct, že se díváte na ty německý romantický škváry?“

„Jaký škváry? Viděli jste Nečekanou lásku, Očima lásky, Plamen lásky, Pouto lásky, Příliv lásky, Odstíny lásky, Plachetnici lásky nebo Zvláštní lásku? To jsou nádherný věci,“ přivřela oči Anděla. „Mám doma filmotéku se stovkou Rosamundinejch filmů. Po náročným vyjednávání si nějakej vždycky pustím a úplně si vyčistím hlavu, oponovala překvapená Anděla. „A po návštěvě u Zemana v Praze jsem si musela pustit rovnou tři za sebou.“

„To snad není možný,“ klesl do židle Džem. „Vona na to fakt čumí.“ A zabořil hlavu do dlaní.

„Chcete říct,“ cedila pomalu skrz zuby Simona, „že se po večerech krmíte tou odpornou šlichtou, těma... těma... „ nemohla honem najít správný výraz Simona.

„... náckovskejma šitama?“ rozohnil se i Džem.

„No to si vyprošuju, nikdo tam nikdy nehajloval, navíc se to odehrává většinou v Británii, ve Švédsku...“ začala kličkovat Anděla.

„Myslíte v brexitový Británii, kde farářuje Farage?“ napružil se ještě víc Džem.

„Tak... kolik jste viděla v německejch takzvaně romantickejch filmech, to totiž není jen Pilcher, to je Uta Danella, Katie Fforde, Inga Lindstrőm, a tahle, tahle... banda! Kolik jste tam viděla nebílejch herců? No, kolik?,“ běsnila už Simona.

„No, tak určitě nějaký...“ začala nejistě odpovídat Anděla, zaskočená tou kanonádou.

„Nikdy NIKDO, jen samí běloši. Ani jeden muslim, ani jeden černoch, ani jeden Asiat, dokonce ani Indián,“ dostávala se do varu Simona.

„A kolik jste tam zaznamenala gayů, no?“ pokračovala rozparáděná Simona. Mezi řečí náhle bleskově přeskočila stůl a chytla Andělu za klopy jejího apartního kostýmku.

„No tak... počkejte, už si vzpomínám, v jednom... v jednom byl, jo, tím se vysvětlilo, že nemůže být milencem hlavní hrdinky!“ lovila v paměti Anděla.

„A kolikpak tam hrálo lesbiček, co?“ ubalila první facku Simona Anděle. „Tak kolik?! A kolik transsexuálů, co?“ Další facka. „A kolik travestitů...?“ Po každé skupině, evidentně chybějící v německých romantických filmech, padl další pohlavek. A protože sexuálních odnoží je hodně, padlo facek na desítky, než to Simona vyjmenovala.

„V těchhle romantických sr*čkách hrajou jen ujetý bílí heteráci. To je genderová katastrofa! Ženský tam jsou za pipiny, co choděj jen s chlapama, co jim držej dveře a nosej kufry. Taková drzost! A nadbíhaj jim jak sexuální otrokyně. A když jim nějakej vyloženej mačista nabídne svatbu, můžou se podělat do vejšky. Tohle já nesnesu,“ burácela rozjetá Simona a cloumala Andělou jako s hadrem.

„Ale většina těch filmů je přeci ekologická,“ bránila se už chabě Anděla. „Hlavní hrdinky pěstují růže a bojují proti výstavbě paneláků v chráněné oblasti.“

„Tak ekologická?!“ založila si ruce v bok Simona. „Ukažte mi jedinej záběr z toho filmovýho hnoje, kde je na poli větrná elektrárna, nebo aspoň solární panely na střeše těch jejich buržoazních zámků a velesídel, kde se to všechno vodehrává. Nikde, nikdy nikde. Tim, že každá druhá chová koně, to teda nevytrhnou. Kde je tam nějakej unisex záchodek, aspoň jeden? Nikdo tam radši nechodí na hajzl, aby se neprovalilo, že je tam nechtěj. A my ten odpad zlikvidujeme, stejně to točej jen náckové z ÁefDé, a čuměj na to takový uslzený zoufalky jako vy. Styďte se, to je „münchenschande.“(nepřeložitelný výraz, něco jako „ostuda jak Brno“).

„No tak dámy, uklidněte se,“ snažil se od sebe odtrhnout obě předsedkyně Kristián. Ale hned to dostal taky z první vody načisto.

„Tak ty jí budeš eště bránit, jo?“ začala tykat Kristiánovi Simona (to je takový hezký feministický zvyk, hned každému chlapovi tykat). „Kolik máš ve vedení těch vašich Svobodnickejch demoskřetů žen, ty panáku šovinistická, co? Kvóty u vás nefungujou? Jaktože u nás to jde, a u vás ne? I předsedu máme dvojmo, nic jinýho bysme nepřipustili. Tvý stranický kolegyně jsou dobrý tak akorát na to, aby ti při projevech házely na pódium kalhotky, že jo?“

Na to neměl Kristián Slintner odpověď, konečně, představa to nebyla úplně nelákavá.

„S touhle důrou jsem skončila,“ zpražila Andělu pohrdavým pohledem Simona a vyrazila ze sálu, následovaná Džemem.

„Au,“ osahávala si opuchlou tvář Anděla. „A tak dobře se to vyvíjelo, vždyť jsme si prakticky ve všem notovali,“ vzdychla.

Kristián Slintner vstal a zamířil k Anděle. Vzhlédla k němu uslzenýma očima:

„Kristiáne, co mi k tomu řeknete?“ chytla ho za ruku.

„Zavřete oči, odcházím,“ odpověděl Kristián a zamířil také k východu. Kdyby Simona věděla, na jaké filmy kouká on, tak by to s ní zřejmě seklo.

Autor: Josef Prouza | pondělí 9.10.2017 10:10 | karma článku: 30.09 | přečteno: 1862x

Další články blogera

Josef Prouza

Dámský přirození jako dopravní značka? V pohodě, voddělí to zrna vod plev

Tendle rok je v EU zaváděná nová dopravní značka s kosočtvercem. Začali s tím ve Francii. Tak buď jde o nechutný lobování Renaultu na francouzským ministerstvu dopravy nebo nám tadle značka má napovědět, pro koho je. Vyberte si.

30.11.2023 v 9:11 | Karma článku: 44.09 | Přečteno: 9618 | Diskuse

Josef Prouza

Tak a dost kopání do vlády! Přichází soucit

Kdepak jemné okopávání kotníků! Vláda dostává rány zleva, zprava, pod pás, do slabin. Místo pochval a potlesku urážky, smích nebo rovnou výsměch. A tolik dobrého již vykonala, což vám tu hned předestřu. Sledujte!

28.11.2023 v 9:43 | Karma článku: 45.57 | Přečteno: 8527 | Diskuse

Josef Prouza

O Zlatou mříž -vtipy do smutné doby

Vykročte do dalšího dne s úsměvem na tváři. Ale jestli vás rozesměje zrovna tohle, to tedy opravdu nevím. Ale doufám.

1.11.2023 v 9:47 | Karma článku: 35.87 | Přečteno: 1688 | Diskuse

Josef Prouza

Z elektromobility je elektroMo… -by Dick

Děva Evropa se zamilovala do černého galána a teď se diví, že ji veze do pekla? Jak se mohlo stát, že evropským automotive obchází strašidlo demotivace a i nejvýznamnější automobilky stahují kalhoty, když brod je ještě daleko?

30.10.2023 v 9:42 | Karma článku: 37.29 | Přečteno: 1119 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Vladislav Svoboda

1. díl Listopad-jiný pohled

Aniž jsme si to tehdy uvědomovali, tak od 17. listopadu se všude vyskytovali agenti StB. Počínaje Činoherním klubem nebo balkónem Melantrichu. Bohužel naše dění ovlivňují dodnes.

28.3.2024 v 14:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 381 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.11 | Přečteno: 510 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 466 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2307 | Diskuse
Počet článků 277 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3397

Inženýr ekonom, choreograf, lektor tance a společenské výchovy. Příjemce kapesného od státu za celoživotní sociální a zdravotní pojištění proti přetížení peněženky. Docent spontánní dojmologie a rychlých polních soudů. Na hlavu vzatý odborník na mediální obluzování, mentor exekutorů ducha, travič politické blbé nálady a deratizátor zapouzdřených ideologií. Čtyři děti, pět vnoučat. Životní heslo: Gutta cavat lapidem non vi, sed saepe cadendo (Kapka proráží kámen nikoli silou, ale opakovaným kapáním). Znamením štír. 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...