Když u nás ženy takové...

24. 09. 2017 10:04:50
...tu naše drahá vlast, vlast naše zachráněna!“ zapěl jsem si s Oskarem Nedbalem při poslechu rozhovoru s mladou českou studentkou, co se proboxovala až na americkou Stanfordskou univerzitu. Pak mi dobrá nálada umrzla.

Když zhruba před půl rokem vešlo ve známost, že se Barbora Davidová, studentka pražského Nového PORGu, dostala jako jediná po deseti letech na elitní stanfordskou univerzitu v USA, poslechl jsem si radostně rozhovor s ní (zde). Vždyť to byl právě stanfordský klub, kam jel Steve Jobs představit svůj první Apple počítač. „Mám velmi ráda matematiku a fyziku,“ řekla Barbora bez mrknutí oka hned v úvodu. Páni, já tuhle větu z úst mladé české dívky neslyšel snad třicet let! Výborně, mručím si u obrazovky. Ale moderátor Kubík na dívčinu zle dotíral, na co by se tedy chtěla ve studiu zaměřit. „Rozhodně bych se chtěla angažovat nějak v ženských právech a ráda bych udělala nějakou změnu ve světě,“ zasnila se Barbora. Jasně, říkám si, kdo by nechtěl v mládí udělat díru do světa. Ale už jsem zpozorněl. S matematikou a fyzikou tedy svět měnit nebude? S ženskými právy? Obraz nové české Marie Curieové se začal rozplývat a nahradila ho Simone de Beauvoirová, známá to bojovná feministka. A rozhovor plynul dál. „Ráda bych se hodně angažovala v ženských právech,“ slyším za chvíli už podruhé. Aha, sklaplo mi definitivně. Barbora se možná po studiích na Stanfordu vrátí jako vyškolená bojovnice za ženská práva. A že se ve Státech v tomhle oboru je co učit, psal jsem třeba zde. Místo třeba po „atomové babě“ Drábové zůstane prázdné. Možná ji za pár let dokonce najdeme, jak převlečena za vagínu demonstruje v zástupu. Už ne v Americe proti Trumpovi, ale na Václaváku.

Možná se dokonce vydá do arabských zemí protestovat proti útlaku žen, které tam ani nesmějí řídit auto a mají právo tak leda na obřízku. Ale to asi nehrozí, feministky se přeci soustřeďují výhradně na západní civilizaci a jejich arabské kamarádky vykřikují na demonstracích za ženská práva Alláhu akbar.

Na Stanfordu se ale může Barbora naučit i jiné věci. Třeba to, že za znásilnění studentky, kterou našli v bezvědomí u popelnic, stanfordský student Turner u soudu dostal – no hádejte kolik – strašnou pálku! Celých šest měsíců vězení. A ještě otec násilníka hlásal, že „je to přehnaný trest za dvacet minut akce.“ Tak znásilnění je „akce“? Hmm. Ještě že ne u nás. A Washington Post konstatuje, že 97 ze sta násilníků se vyhne trestu úplně. To tedy hezkou českou dívku Barboru možná ve Stanfordu čeká obtížnější studium, než si myslí. Ale vážně, přeju chytré a sympatické studentce Barboře vše nejlepší a radost z nabytého vědění. I ten zájem o ženská práva, když se nezvrhne v něco, co v Americe i jinde bohužel vidíme.

Ale zpět k českému školství. Můžu se jen ptát, sám absolvent dvou vysokých škol, kam české školství došlo. V obou ústavech, kde jsem studoval, po mně tvrdě vyžadovali každodenní studium, účast na přednáškách a zvláště cvičeních. Pár vynechaných „cvíček“ a už hrozilo, že ze školy vyletím nebo budu mít přinejmenším obrovské potíže. To se zřejmě změnilo a nad některými „akademickými svobodami“ mi zůstává rozum stát. A uplatnění? Po skončení obou škol se po mně natahovaly ruce všude, kam jsem pohlédl. Už v sedmnácti jsem učil na středočeské konzervatoři, i když jsem samozřejmě teprve studoval. Nebyli taneční lektoři moderních tanců. Ostatně, na VŠE tehdy brali jednoho ze šesti, zájem o konzervatoř byl také obrovský (otevírali ji po dvaceti letech, což souviselo s tehdejším náhledem na společenský tanec jako na buržoazní přežitek). A dnes?

Jen čtyři z vysokých škol (FSV UK Praha, FF UK Praha, FSS MU Brno, FF Hradec Králové) přijaly ke studiu oboru Politologie v jediném roce 966 studentů! Údaje jsou z roku 2009 (zde), takže tito studenti už jsou dávno v praxi. Jsou ze všech politologové? Kde pracují? Ještě zajímavější jsou názory studentů, k informacím o studiu připojené. Lahůdkové čtení!

Lenka K., 3. Ročník FSV UK: „...Velkým kladem této fakulty je její časová nenáročnost... Pokud ale student očekává, že si během studia nějak zásadně zlepší své jazykové znalosti, zřejmě mu nezbyde, než se přihlásit do nějaké jazykovky.“ Hmm.

Iva F., 3. ročník: „Na FF UK vás nechají sestavit si rozvrh, jak chcete. Škole může student věnovat tolik času, kolik sám uzná za vhodné. Jen na minimu přednášek vyžadují vyučující prezenci.“ Hmm, hmm.

Michal Kárný, 3. Ročník FSS MU Brno: „Po pravdě ani nevím, co bych mohl s mými dosavadními znalostmi politologie dělat... Jenom mně připadá zajímavé, že je tento obor tak oblíbený a studuje ho tolik lidí. Docela by mě zajímalo, co budou pak s tímto vzděláním dělat. Politologové asi ze všech nebudou.“ Hmm, hmm, hmm.

Popravdě, taky si myslím, že z nich politologové nebudou. Ale dovedu si představit, co z nich bude. Odejděme od suchých čísel. Jedna moje kamarádka má dceru, která byla opravdu pilná studentka. Vystudovala celkem tři různé humanitní obory, „klasické“ jako sociální vědy, ale např. i etnomuzikologii. Práci nenašla NIKDY. Nakonec snad konečně trefila do černého, na FTVS se dala na fyzioterapii a tam to už vypadá, že i znalosti použije v praxi. Ovšem sedm let „studia“ v loji. Jistěže na náklady státu, tedy i našich daní. Když si uvědomíte, že třeba jen tu politologii, sociologii, kulturologii a kdovíjakou ještě –logii studují u nás tisíce a tisíce studentů, je i naprostému laikovi jasné, že uplatnění v praxi nikdy nenajdou. V ruské literatuře se kdysi vyskytoval fenomén, zvaný Líšnij čelavjek. Zbytečný člověk. Co se takovému absolventu, dostatečně hrdému na své nabyté vědomosti, sebevědomému z univerzitního titulu a připravenému hodiny diskutovat o postoji mladočechů a staročechů či o zahraniční politice Donalda Trumpa (to mluvím o těch pilných studentech, ne o programových flákačích), co se mu asi honí hlavou? Když po stopadesátém výběrovém řízení, kde se mu personalisti vysmáli, jen do jeho curriculum vitae nahlédli, vychází ven, opět bez práce, bez naděje na jakékoli uplatnění? Nepůjde náhodou (času má jako nezaměstnatelný na rozdávání) demonstrovat, házet dlažební kostky na policisty proti hnusnému kapitalismu, který mu nedal žádnou šanci na slušný život, na založení rodiny a její uživení, a dokonce ani na tu supervýhodnou hypotéku? Jaké frustrace si bude na tom „zvráceném“ systému vybíjet? A bude to opravdu jenom jeho chyba?

Barbora z PORGu, vystuduje-li Stanford, a třeba kromě ženských práv i tu matematiku a fyziku, personalisti jí ruce utrhají, a to na celém světě, jen do jejích papírů nahlédnou. A bude to správně. Jen se možná podiví, až jí jako šéfce velké mezinárodní firmy na ulici zapálí její poslední model BMV jacísi frustrovaní, zarostlí, nenávistní a divocí vrstevníci. A obviní ji z její kapitalistické „nenažranosti“. Nic jí nepomůže, že se shodnou na boji o ženská práva, protože oni budou nenávidět to její BMV, které nikdy mít nebudou. Možná si Barbora ani neuvědomí, že to všechno začalo někde na škole, kde ona studovala, jistě velmi tvrdě s velkým odříkáním. A ti druzí svoji šanci za pačesy nechytli.

Jak zoufalé je naše školství, když ani v hrubých obrysech nedovede říci, jaké budou potřeby trhu práce za pár let a chrlí další a další frustrované jedince, zaměstnatelné tak leda na lince v montovně. Po sametové revoluci byla jako první zrušena Státní plánovací komise. Ne že by někdo zaplakal. Ale plánování, ne však založené na nechvalně známé „metodě dědků“(čili zvyš ukazatele na příští rok o 5%), potřeba je. O co méně se plánuje národohospodářsky, o to více (a někdy velmi rigidně) se plánuje ve velkých nadnárodních firmách. Špatně odhadnout budoucnost totiž může být pro firmy smrtící – viz např. Nokia. A pro stát že by to smrtící nebylo (když některé firmy jsou několikanásobně větší než náš stát v obratu)? Je to jedno? Hlavně, když mladí studují, jedno co. Že na konci dostanou titul Magistr zbytečnosti? Ach co, to už budou naše vysokoškolské platy dávno vyplaceny, granty a dotace utraceny, fondy vyčerpány. V orientaci na vzdělání je ale dlouhodobé plánování absolutně nezbytné. Protože chyby jsou nevratné. Nemůžeme nahnat generaci třicátníků znovu do školy na totální „rekvalifikaci“. Neptejme se, kolik má být vzdělaných lidí, netleskejme nad prudce zvýšeným indexem dosaženého stupně vzdělání po sametu. Je to totiž nejen k ničemu, ale ještě s mnoha negativními důsledky v budoucnosti.

Vysoké školy nyní zase natahují ruce po státu. Přidejte tři miliardy, nebo...! Ano, proč ne. I deset miliard, protože vzdělání skutečně je dobrá investice. Když ovšem předložíte statistiky uplatnění vašich absolventů ve vystudovaném oboru za 5, 10 nebo 15 let. Produkujete vzdělané a chytré Báry jako PORG, o které se rvou i v Americe? Tak tady máte. Nepředložíte? Tak bohužel. Ať si každý studuje, co chce. Ale platit se bude jen to, co země potřebuje. Jinak pěkně za své. V generaci zbytečných lidí zbytečné vzdělání stejně neobhájíte. A ještě vám nějaký Molotovův koktejl přistane na hlavě. Oprávněně.

Autor: Josef Prouza | neděle 24.9.2017 10:04 | karma článku: 35.43 | přečteno: 1666x

Další články blogera

Josef Prouza

Dámský přirození jako dopravní značka? V pohodě, voddělí to zrna vod plev

Tendle rok je v EU zaváděná nová dopravní značka s kosočtvercem. Začali s tím ve Francii. Tak buď jde o nechutný lobování Renaultu na francouzským ministerstvu dopravy nebo nám tadle značka má napovědět, pro koho je. Vyberte si.

30.11.2023 v 9:11 | Karma článku: 44.09 | Přečteno: 9621 | Diskuse

Josef Prouza

Tak a dost kopání do vlády! Přichází soucit

Kdepak jemné okopávání kotníků! Vláda dostává rány zleva, zprava, pod pás, do slabin. Místo pochval a potlesku urážky, smích nebo rovnou výsměch. A tolik dobrého již vykonala, což vám tu hned předestřu. Sledujte!

28.11.2023 v 9:43 | Karma článku: 45.57 | Přečteno: 8529 | Diskuse

Josef Prouza

O Zlatou mříž -vtipy do smutné doby

Vykročte do dalšího dne s úsměvem na tváři. Ale jestli vás rozesměje zrovna tohle, to tedy opravdu nevím. Ale doufám.

1.11.2023 v 9:47 | Karma článku: 35.87 | Přečteno: 1690 | Diskuse

Josef Prouza

Z elektromobility je elektroMo… -by Dick

Děva Evropa se zamilovala do černého galána a teď se diví, že ji veze do pekla? Jak se mohlo stát, že evropským automotive obchází strašidlo demotivace a i nejvýznamnější automobilky stahují kalhoty, když brod je ještě daleko?

30.10.2023 v 9:42 | Karma článku: 37.29 | Přečteno: 1121 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 7 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 146 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 126 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 226 | Diskuse
Počet článků 277 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3397

Inženýr ekonom, choreograf, lektor tance a společenské výchovy. Příjemce kapesného od státu za celoživotní sociální a zdravotní pojištění proti přetížení peněženky. Docent spontánní dojmologie a rychlých polních soudů. Na hlavu vzatý odborník na mediální obluzování, mentor exekutorů ducha, travič politické blbé nálady a deratizátor zapouzdřených ideologií. Čtyři děti, pět vnoučat. Životní heslo: Gutta cavat lapidem non vi, sed saepe cadendo (Kapka proráží kámen nikoli silou, ale opakovaným kapáním). Znamením štír. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...