Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo skutečně ovládá svět? Supertajná společnost HAT

25. 07. 2017 10:15:50
Nikdy jste o ní neslyšeli? To je jen důkaz, že je opravdu dokonale utajena. HAT (Human Abetment Trust) si nedala za úkol nic menšího než řídit svět. Činí tak důsledně, neštítí se ani vražd, převratů, revolucí a válek.

Nevíte o ní nic, přesto výsledky její činnosti máte denně přímo na očích! Vznikla již na počátku minulého století, kdy se určití lidé rozhodli vzít věci navždy a definitivně do svých rukou. Od té doby ve všech zemích planety mocně ovlivňuje veškeré rozhodování a plní své hlavní poslání: dosazovat do všech mocenských funkcí své lidi (proto Human Abetment – ovlivňování lidských zdrojů) a s jejich pomocí svět ovládat.

Nejprve byli lidé supertajnou společností vybíráni do politických, ale též vojenských, průmyslových, bankovních a dalších funkcí pouze na základě loajality k HATu, ale přinášelo to velmi rozporné výsledky. Jakmile se určený politik dostal k vládě, často opilý mocí vypověděl svému řídícímu orgánu poslušnost a začal se chovat jako neřízená střela. Teprve před druhou světovou válkou, kdy světových vůdců - neřízených střel přibývalo geometrickou řadou, však bylo organizací přijato spásné tzv. zlaté či Damoklovo pravidlo. Vedoucí činitelé HATu si totiž uvědomili, že odmítnutí absolutní podřízenosti HATu probíhá u dosazených vůdců v podstatě vždycky stejně, na základě jejich pocitu výjimečnosti. Stručně řečeno propadli přesvědčení, že byli vybráni ke svému poslání díky svým mimořádným vůdcovským schopnostem, masové oblibě či charismatu. A to tedy nebyli, to vás ujišťuji. Byli vybráni HATem!

Damoklovo pravidlo tuhle nežádoucí praxi zcela změnilo a nutno říct, že od té doby ani jediný HATem vybraný kandidát na politickou či jinou funkci ve světě neselhal a byl vždy bezvýhradně podřízen pokynům HATu až do své smrti. Zlaté pravidlo totiž nově stanovilo, že výběr konkrétních osob do funkcí bude probíhat absolutně náhodně, bez JAKÉHOKOLI přihlédnutí ke schopnostem či předpokladům toho či onoho kandidáta. Pravda, od té doby byli voleni i do nejmocnějších funkcí na Zemi občas úplní idioti, což mi jistě při pohledu na politickou scénu světa potvrdíte, ale byli to vždy loajální idioti, nad nimiž visel po celou dobu jejich vlády Damoklův meč pocitu jejich bezvýznamnosti, pouhé boží náhody, která je vyzdvihla z tuctové šedi k výšinám, z nichž však hned následující náhodou mohou být svrženi zpět do absolutního zapomnění.

Klíčové bylo, jak toto pravidlo uvést do praxe. A tu jeden z vůdců HATu, inspirován samotnou zkratkou organizace, navrhl losování písmen z klobouku (angl. hat). Návrh byl jednomyslně přijat. Pro zesílení hrozby bezvýznamnosti bylo rozhodnuto, že i období, na která se losují počáteční písmena budoucích kandidátů na světové superfunkce, budou volena náhodně a nebudou budoucím kandidátům známa (aby žádný ze „zvolených“ světových lídrů neměl ani jistotu doby své vlády). Byly vyrobeny dva worldhats, positive HAT a negative HAT. A z každého je od té doby losováno jedno písmeno na náhodně stanovené období, určené generátorem náhodných čísel. V HATu si nikdy nehráli na levici, pravici, liberály, konzervativce, komunisty, kapitalisty, tuhle slovní veteš ponechali jiným, jen tu iluzi podporovali (a dobře se u toho bavili).

Jen krátce z historie: už jedno z prvních losování z počátku čtyřicátých let zahýbalo doslova celým světem. Z negativního klobouku bylo vylosováno písmeno H. V té chvíli byl osud jmen dosazených světových vůdců, začínajících na H, zpečetěn. V Německu to neznamenalo nic menšího než pád Třetí říše. Jak jinak najednou odstranit tolik pohlavárů: Hitlera, Himmlera, Heydricha, Hesse... Přirozeně to vzalo i Japonsko s císařem Hirohitem, ani volba japonského města, které pocítilo účinky jaderné bomby, nebyla náhodná, ale skrytě symbolická - Hirošima. Slyšitelně si tehdy oddechli HATem dosazení vůdci Sovětského svazu, protože v jejich abecedě žádné H není. Také v klobouku nejsou žádná písmena s diakritikou, proto se třeba negativního klobouku vůbec nebojí náš Jiří Čunek (a podle toho to vypadá). A teď už víte, proč všechny boje klik uvnitř KSČ v pohodě přežil desítky let Štrougal. Písmeno s háčkem nikdy vylosováno nebude. Ale naopak: hlavou státu se nikdy nestane nikdo s háčkem v prvním písmenu jména – prezidenti jsou totiž vždycky určeni podle vylosovaných písmen, je to moc významná funkce. Není vám divné, že žádné z příjmení našich prezidentů nezačíná na písmeno s háčkem? Já vím, že teď už ne. Takže Škromachu, nekandiduj, byl bys totálně bez šance.

V šedesátých letech vylosované pozitivní B a negativní K také pěkně zamíchalo mocenskými kartami. Jedno písmenko K odrovnalo hned celý klan Kennedyů, dva z nich doslova, protože to odmítli vzdát sami. Odnesl to i kazatel M.L. King. Na německého kancléře Kiesingera byla jen vytažena jeho nacistická minulost. Není žádná náhoda, že ho střídal Willy Brandt (i když minulost neměl o nic zářivější, ale o to v HATu, jak už víme, nikdy nešlo). V SSSR musel od válu Chruščov a nastoupil Brežněv. A protože i hudebníci ovlivňují lidi, ani raketový nárůst popularity Beatles nebyla žádná náhoda. Tedy vlastně byla. Díky HATu nic není náhoda, i když o všem rozhoduje náhoda. Zvláštní, že?

Ale pojďme do žhavé současnosti. Prsty HATu dnes sahají skutečně všude a jejich klobouková metoda už ovlivňuje masově celý svět. Divíte se ještě některým „překvapivým“ dějům na mocenské scéně? Můžete hádat, jaké pozitivní i negativní písmeno bylo vylosováno před dvěma lety. Ano, pozitivní bylo T a negativní C. Hillary Clintonové pak nepomohla ani svěcená, Trump triumfoval, ať si volební prognózy říkaly, co chtěly (výkonní ředitelé HATu vůbec rádi před volbami blafují, lidi to mají prý rádi). A není žádná náhoda, že jeho pravou rukou je ministr zahraničí Tillerson. Poroučet se kvůli negativnímu C musel v USA kromě Clintonové i šéf FBI Comey, jeho zdánlivě zářivá hvězda přes noc zhasla. Kvůli negativnímu C musel z kola ven bleskově i anglický premiér Cameron (a jak si s referendem o brexitu věřil). Pro jistotu nechali umřít i Castra, můžete hádat, jak dlouho bude u moci jeho bratr Raúl. V Británii mohutně ztratili labouristi, jak jinak, když je vedl Corbyn. Z pozitivního T naopak těžil předseda Evropské rady Tusk, který byl okamžitě znovu zvolen přes marný odpor jeho rodného Polska. Udržel se i řecký Tsipras, a že se jeho židle původně hodně houpala. Na post kanadského premiéra se prodral Trudeau.

Neustále rostoucí moc HATu ale nejlépe dokumentuje už skutečně brutální diktát písmen z úplně poslední losovačky. Asi vás nepřekvapí, že z pozitivního klobouku bylo taženo M a z negativního S. Ve Francii se stal „nečekaně“ (to víte, že jo) prezidentem Macron (kde se vzal, tu se vzal), a to byl v záloze ještě Mélenchon. Británii ovládla Mayová. A pokud se vám zdála politická kariéra německé kancléřky Merkelové skomírající, tak jste se hodně sekli. Je po losování jak postříkaná živou vodou. A vy už díky mně víte, proč! Zhluboka si oddechl ruský premiér Medveděv, zkazky o jeho upadající oblibě jsou nyní bezpředmětné. Uklidnila se i všeobecně neoblíbená Mogheriniová z EU, a jestli si opozice ve Venezuele myslí, že po pouličních demonstracích padne Maduro, hluboce se mýlí. V Jižní Koreji mají nového prezidenta Mun Če-ina, Pak Kun-hje se musela pakovat, neskončilo jí sice ještě volební období, ale HAT na ni vyhrabal nějakou korupci, a bylo to. V Zimbabwe se také nadále udrží stařičký Mugabe, ve Rwandě Murekezi, v Guatemale i Bolívi přežijí oba Moralesové, v Argentině Macri, na Grenadě Mitchell, fotbalu dál bude vládnout Messi, křídla narostla i Madonně a začala hovořit k americkému lidu. A jak tu skvělou zprávu o vylosovaném pozitivním M slyšel exbeatle McCartney, hned vyrazil na světové turné... mám pokračovat?

Doslova poprask to vyvolalo v Egyptě, urychleně museli pustit z vězení Mubaraka, ale tím se prezident Sísí nezachrání, teď si určitě rve vlasy, proč svrhnul právě Mursího. Zle na tom bude (a už je) díky S z negativního klobouku německý šéf SPD Schulz (a jak jeho hvězda zářivě až do losování stoupala, že?), smích přešel i bavorského Seehofera (a že se na Merkelovou dřív prsil!) i rakouského Stracheho, se svým slibným prezidentským kandidátem „najednou“ pohořel. Volby v Rakousku se stejně opakovaly jen kvůli HATu, čekalo se na novou losovačku. Zlá zpráva je to rovněž pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, že by ho svrhnul někdo na M? Je na obzoru nový Mao? Z Bílého domu musel Trump urychleně vyrazit mluvčího Spicera, ale nový šéf komunikace Scaramucci, to nebyla dobrá volba, Donalde! Bouřit se pod rukama začíná premiérce Szydlové i Polsko, mraky se stahují nad finančníkem Sorosem. Po triumfu na volebním sjezdu ČSSD „náhle“ za pár měsíců po smrtícím losování padá i náš premiér Sobotka, zprávě z HATu se podřídila i jihočeská hejtmanka Stráská a už v dalších volbách radši (protože naprosto marně) nekandiduje. Ta ví! Nahraný je i Schwarzenberg (ten taky ví) a oba zelení Stropničtí (jeden stranicky, druhý uniformou), Stanjura z ODS a rovněž Miroslav Sládek, ale s ním nebude mít HAT žádnou práci.

Ptáte se, co by se dělo, kdyby bylo z pozitivního i negativního klobouku supertajné organizace HAT vytaženo stejné písmeno? Klid, i to už se stalo. Platí pravidlo, že všichni u moci pak musí odstoupit, ale nahradí je lidé se stejným počátečním písmenem. Takhle třeba kdysi Chamberleina nahradil Churchill.

Oddechli jsme si i my, blogeři, Mladá fronta Dnes určitě v brzké době zrušena nebude. Ale ani Otázky Václava Moravce, abych zchladil vaše nadšení. Tak až zase budete žasnout, jak šokujícím způsobem dopadly volby k brexitu nebo ty prezidentské v USA, tak si osvěžte tenhle článek. Vysvětlení jsou někdy velmi, velmi prostá.

Autor: Josef Prouza | úterý 25.7.2017 10:15 | karma článku: 21.52 | přečteno: 1328x

Další články blogera

Josef Prouza

Vize Česko 2040, tentokrát odporně politicky nekorektní

V poslední době se politici předhánějí v předkládání vizí budoucího vývoje ČR. Tak jsem i já roztrhal mlhy, vznášející se nad našimi světlými zítřky, a nahlédl do české kotliny roku 2040.

21.8.2017 v 12:02 | Karma článku: 31.19 | Přečteno: 858 | Diskuse

Josef Prouza

Adrenalinová dovolená – nyní nově i v Barceloně

Listuji katalogy islámských cestovních kanceláří a ne a ne si vybrat. Dřív jen k uzívání nudné pobyty u moře, nějaká ta projížďka na velbloudu, prohlídka mešity, ale dnes?!

18.8.2017 v 7:36 | Karma článku: 36.26 | Přečteno: 980 | Diskuse

Josef Prouza

Takový normální výjimečný stav

Po krvavých atentátech v Paříži byl ve Francii vyhlášen výjimečný stav. Francouzi jsou výjimečně stavěni do pozoru už skoro dva roky. Můj syn se právě vrátil z firemního školení v Paříži. Co vyprávěl?

9.8.2017 v 17:02 | Karma článku: 45.03 | Přečteno: 4757 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Petr Hannig

Ve válce je jasné, kdo je kdo, aneb ti, kteří to spískali se zavčas někam vypaří

Dnes, 21. srpna jsem chtěl psát o tom, jak nás před 49 lety napadla vojska těch, s nimž jsme byli ve vojenské alianci. Jenže do toho přišla Barcelona, Finsko a musím se vyjádřit zase k tomu, před čímž už varuji mnoho let.

21.8.2017 v 15:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Petr Bláha

Brzy zapomínáme na 21.srpen 1968. Tehdejší "Běž domů Ivane" by dnes nahradilo mnoho lidí.

Je datum 21.8.1968 a do naší krásné země přijíždění vojska Varšavské smlouvy v čele s ruskou verbeží. Všichni chtěli, aby co nejdříve vypadli, ovšem dnes se zdá dosti lidem, že by nebylo od věci ruské "kamarády" znovu přivítat.

21.8.2017 v 15:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 62 | Diskuse

Ladislav Jílek

Srpen 1968 – Mezinárodní dopad

Komentářů k 21. Srpnu se objevilo dost, mezinárodními dopady se však zabývají málo. Podle mne to však stojí za připomenutí, zdá se mi, že mezinárodní důsledky byly velké.

21.8.2017 v 15:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 39 | Diskuse

Žarko Jovanovič

Srpen 1968 aneb okupace na vlastní přání a pro výstrahu ostatním

Srpen 1968, jednoznačně se jednalo o intervenci, ne okupaci, představitelé SSSR podlehli tlaku svých spojenců, kteří se v ČSR i mimo něj báli o své pozice, sám SSSR neměl prakticky žádný důvod k zásahu a postupoval značně liknavě

21.8.2017 v 14:25 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 286 | Diskuse

Ondřej Mirovský

Srpen 1968 očima Husákových dětí

Známe to z filmů a vyprávění našich rodičů, kterým se při pomyšlení na dny před 49 lety vždy zrychlí tep. Ten pocit, kdy do vaší země přijedou tanky od „přátel“, aby bylo hluboko zašlapáno zrnko naděje socialismu s lidskou tváří.

21.8.2017 v 13:51 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 297 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 31.41 Průměrná čtenost 1078

Projektový manažer, marketingový specialista, lektor tance, choreograf, scenárista, milovník tance a hudby, ženatý, 4 děti, bydlím v Praze a nejsem a nebyl jsem nikdy členem žádné politické strany.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.